Výsledky hledání míst

Pozdně renesanční stavbu z roku 1602 nechal zbudovat Jan Rudolf Trčka z Lípy v západní části opočenského zámeckého parku podle vzoru letohrádku v pražské Stromovce. Současná podoba je výsledkem empirových úprav, provedených roku 1810.

Letohrádek Ferdinanda I. postavený v letech 1555-1556 podle jeho vlastních návrhů. Půdorys šesticípé hvězdy, suterén vytesán ve skále. Hodnotné štukové reliéfy s námětem antických ctností. 8. listopadu 1620 u jeho zdí padlo na 6.000 Moravanů.

Empírový zámek nechal v letech 1827 - 1831 postavit Rudolf Kinský podle architektonických návrhů Jindřicha Kocha. Od r. 1905 jsou zde národopisné sbírky, k nimž dala základ Národopisná výstava r. 1895.

Původně středověká vinice a viniční usedlost, přebudovaná po r. 1757 Clam-Gallasy na barokní zámeček. Dochován barokní letohrádek a zbytky anglického parku s drobnými romantickými stavbami.

V letech 1537-1565 nechal letohrádek ve stylu italské renesance postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou ženu Annu Jagellonskou podle projektu Paola della Stelly v tehdy založené Královské zahradě. Stavba je užívána pro příležitostné výstavy.

Zámek byl postaven koncem 18. stol. A. A. Mistrovským, ten byl členem brněnské lóže svob. zednářů a mecenášem zdejší univerzity. V min. se zde konaly šlech. bály (jednoho z nich se zúčastnil i N. Bonaparte.) Dnes je zámek užíván pro kulturní účely.

Dnes opravený zámeček byl postaven na ostrově uprostřed rybníka, patrně v renes. době. Později byl barokně přestavěn. Kolem se nacházel sad a zahrada s okrasnými prvky. Do dnešní doby se zachovaly zbytky cihlového mostu, který je zčásti zasypaný.

Soubor zámeckých budov přestavěn z původního gotického hradu. Roku 1424 dobyt a poškozen husity. V r. 1570 přestavěn na renesanční zámek. Dvakrát poničen požárem v 17. a 18. st. Roku 1724 přestavěn barokně, v 19. st empírově upraven.

Z tvrze z 15. stol. se zachoval lichoběžníkovitý palác se dvěma podlažími. Obec prvně zmiňována již po roce 1300. V roce 1455 byly Lety připojeny ke Zvíkovu a po roce 1480 patřili k panství Orlíka. Objekt je součástí kulturní památky zemědělský dvůr Schwarzenberský.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

V pohřebních kaplích na třebívlickém hřbitově jsou uloženy ostatky Ulriky von Levetzow a členů rodin von Levetzow a Klebelsberg.

Pozůstatky po hradu, který vznikl před r. 1333. R. 1421 připojen ke Kumburku. Důsledkem toho rychle pustl. Dochováno dobře čitelné lichoběžné jádro, před ním předhradí, celý hrad obklopen mohutným příkopem a valem.

Skromné pozůstatky po hradu. Podle nálezů existoval ve 2. pol. 13. st., zanikl snad během 14. st. Dochován zlomek hradeb a torzo objektu neznámého účelu. Ze zbytků zdiva postavena r. 1699 na vrcholu dosud stojící zvonice.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.

Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.