Výsledky hledání míst

Zámek nechal postavit Chotěšovský klášter koncem 17.stol. v barokním stylu. V padesátých letech 20.stol. tehdejší vlastník JZD nechal zámek zpustnout a zdevastovat. V neutěšeném stavu je dodnes.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Za Talacků z Ještětic v r.1699 se prvně uvádí panský dům, znamená to, že původní tvrz byla přestavěna v barokní zámek. V r.1872 Jan Keller přestavěl v pseudorenesančním slohu. V r.1945 upraven pro chrudimskou nemocnici. Nyní Dětský domov se školou.

Zámek byl vybudován kolem roku 1560 Zachariášem z Hradce na místě staršího zpustlého hradu. V 18. stol. byl rozšířen v barokním stylu. Roku 1767 a 1847 zámek vyhořel, ale byl vždy brzy opraven. Dnes se tu nachází hasičské muzeum.

Gotická věž, vysoká 50,3 m, je zbytkem původního opevněného kostela, postaveného r. 1497. Kostel byl vypálen v době husitských válek. R. 1753 byl postavený nový barokní kostel sv. Jana Křtitele. Koncem 17. stol. byla věž doplněna bání. Na r. 2011 je naplánovaná velká rekonstrukce věže.

Barokní zámek byl postaven v l. 1718–1719 na místě starší tvrze, kterou dal strhnout Jindřich Antonín Henigar ze Seeberku. Ve 20. stol. se zámek stal majetkem státu a využívala jej armáda. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Rodinná hrobka Vincenze Priessnitze (4.10.1799 – 28.11.1851), který byl zakladatelem přírodního léčitelství a zdejších lázní (r. 1837). Kamenná stavba s letopočtem 1853, kde je pohřben V. Priessnitz s ženou Sophií a dcerou Karolínou (3 r.). V okolí hrobky je několik pomníků a pramenů.

Renesanční zámek byl přestavěn v roce 1603 Václavem Nekešem z Landeka ze starší tvrze. V roce 1778 byl v majetku hrabat ze Seilernu, kteří jej v roce 1885 přestavěli do dnešní podoby. Dnes je zámek majetkem obce a je veřjnosti nepřístupný.

Tvrz uprostřed vsi, která nahradila starší odlehlejší hrádek, začali stavět snad vladykové z Jemničky, kteří drželi Přímělkov od r. 1437. Dokončena byla určitě po r. 1464, kdy Přímělkov vlastnili Valdštejnové. Přímo tvrz se zmiňuje až r. 1547. Od 2. pol. 16. stol. sloužila hospodářským účelům.

V Kralupech nad Vltavou se zachovaly pozůstatky náhonu, který sloužil k pohonu mlýnů. Byl v provozu do roku 1936. R. 2019 byla na Palackého náměstí položena pamětní deska v místech, kudy vodní náhon vedl. Trasa náhonu je vyznačena dlažbou, pocházející z bývalého pivovarského dvora.

Satalická bažantnice byla založena kolem r. 1780 na vinořském panství hrabat Czerninů na francouzský způsob a užívána také jako obora pro jeleny a daňky. Od r. 1949 je přístupná veřejnosti a od r. 1951 pro mimořádné přírodní hodnoty chráněna jako přírodní památka o rozloze přes 15 ha.

Přírodní památka Bránisko vyhlášená výnosem 39.884/52-V-VII/5 Ministerstva školství, věd a umění na katastrálním území obce Plumlov, na ploše 1,43 ha. Předmětem ochrany je travnatá step s řadou významných rostlinných druhů.

Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.

Izolovaný skalní výchoz granitů typu tor, vysoký 5 m, dlouhý 7 m, široký 5,5 m je tvořen biotit-muskovitickým granitem typu Melechov. Na vrcholové plošině jsou dvě výjímečně formované skalní mísy. Chráněn od roku 1986.

Jezero vzniklé v důsledku těžby štěrkopísku bylo v r. 1993 vyhlášeno přírodní rezervací a později změněno na přírodní památku. Jezero je součástí chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Důvodem ochrany území je výskyt hnízdišť mnoha druhů stěhovavých vodních ptáků a bobra evropského.