Výsledky hledání míst

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.

Raně barokní zámek v místě hospodářského dvora bývalé tvrze (zanikla beze stopy) ze 17. století; upraven v 1. pol. 19. stol. Jednopatrová budova na půdorysu písmene "L". V nádvorním průčelí obnovené patrové, dříve zazděné arkády. Nad hlavním vjezdem do zámku kamenná deska s erbem Vraždů z Kunvaldu.

Renesanční palác z 2. pol. 16. stol. vznikl přestavbou čtyř gotických staveb. Upraven na konci 16. století a rozšířen 1620. Sgrafita na průčelí jsou z roku 1580, uvnitř se zachovaly malované stropy a kaple.

Barokní novostavba z období kolem roku 1700 na místě starší – gotické a renesanční zástavby. Autorem projektu je Carlo Fontana.

Dřevěná rozhledna od ing. arch. Ant. Závady z r. 2014. Volně přístupná. Nádherné výhledy do zdejší krajiny. U rozhledny objekt Hydrometeorologického ústavu ČR.

Dřevěnou Masarykovu chatu na Beskydě vybudoval KČT z Ostravy v letech 1923–1924. Do základů vyhořela 8. března 1952. V 70. letech 20. století byla obnovena na jiném místě. Z původní chaty zachovány kamenné základy.

Chata postavena v l.1924-25 podle projektu architekta Fuchse. Otevřena pro veřejnost 14.9.1925. R.1935 před chatou odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.

Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.

Největší vodní dílo meziválečného Československa přehradilo Labe pod střekovskou hradní skálou. Kromě zlepšení plavebních podmínek a výroby elektřiny umožňuje i zajímavou možnost přechodu největší české řeky suchou nohou.

Nejstarší pražské nádraží, vybudované v pozdně klasicistním slohu v letech 1844–1845, doplněné roku 1873 o dvoranu a budovu s restaurací.

Trojpolový železobetonový silniční most, postavený v letech 1924–25 podle projektu Josefa Harta přes Berounku. Spojuje obec Zbečno se stejnojmennou železniční stanicí a obcemi na levém břehu řeky. Důkladnou rekonstrukcí prošel roku 1994.

Betonový silniční most vedoucí přes koryto Jizery a přilehlou inundační louku. Postaven roku 1922 jako náhrada za dřevěný objekt. Dne 7. 3. 1925 pojmenován po presidentovi ČSR Tomáši Garrigue Masarykovi. Příslušné pamětní reliéfy sňaty v letech 1939 a 1952. Obnoveny při opravě roku 1996.

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.