Výsledky hledání míst

Soukromá zděná rozhledna na návrší u osady Chalupy na jižním Plzeňsku je přístupná po předchozí dohodě a zapůjčení klíče. Je možno si ji i pronajmout pro krátkodobé ubytování.

Obdélná přízemní budova zámku v jihozápadním křídle poplužního dvora s přilehlými hospodářskými objekty. Ze sedmdesátých let 18. století; nynější podoba z počátku druhé poloviny 19. století. Soukromý majetek - nepřístupný.

V barokní zámek byla v 18. stol. přestavěna tvrz z konce 13. stol. Dnes má zámek zrekonstruovaná sklepení a je zde stálá expozice pošumavských lidových řemesel. Zámek slouží i jako škola a pro výstavní a společenské akce.

Horská chata na Pradědu, první stanoviště Horské služby v Jeseníkách. Nachází se ve výšce 1400 m n. m. a je to naše nejvýše položená horská chata s celoročním provozem. Postavena roku 1943.

Turistická chata na vrcholu Velkého Javorníku (918 m). Založena jako malá útulna z iniciativy olomouckého arcibiskupa T. Kohna r. 1897. R. 1915 vyhořela a byla r. 1935 nahrazena současnou chatou Pohorské jednoty Radhošť. Z vrcholu krásné výhledy.

Pod horou Pradědem leží výchozí bod turistů a lyžařů – Ovčárna. Jedná se o komplex několika budov se stanovištěm Horské služby. Historie sahá do roku 1863.

Karikaturní židličky z počátku 20. století, unikátní řezbářské dílo bratrů Braunerových, lze vidět v dnešním penzionu Rejvíz, původně hostinci U jezerního pastýře.

Kamenná turistická útulna z roku 1894, dnes horská chata s restaurací a kioskem. Postavena italským stavitelem Bertinim na popud Pohorské jednoty Radhošť.

Horská chata nedaleko hory Praděd. Významný turistický bod Jeseníků. Vznikla r. 1829 jako salaš na podnět knížete Lichtenštejna. Před chatou nechal roku 2006 postavit cestovatel Jiří Zikmund zvoničku.

Hrad z 12. stol. s dochovanou mohutnou Černou věží a pozoruhodnou patrovou, tzv. dvojitou kaplí. Poškozen za třicetileté a za prusko-rakouské války. Byl bombardován, zapálen a od roku 1743 je zříceninou.

Národní přírodní rezervace Chejlava na severovýchodním svahu Bukové hory na jižním Plzeňsku chrání již od r. 1933 staré a druhově bohaté bučiny s bohatým bylinným patrem jako nejcennější území s přirozenými lesními ekosystémy bučin, suťových lesů a olšin.

Monumentální budova bývalého německého chlapeckého semináře s kaplí sv. Aloise vznikla v l. 1924-1926 podle projektu Adolfa Müllera. Výstavbu vedl ing. Gustav Beyvl z Olomouce. Stavba má 133 místností, 563 oken a 277 dveří. Kulturní památka dnes slouží jako Centrum vzdělávání a volného času.

Obecní chlebová pec vznikla v Lenoře v I. polovině 19. století. Svému účelu sloužila ještě několik let po II. světové válce. Roku 1998 byla opravena, užívá se k veřejnému pečení každou poslední sobotu v letních měsících.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).