Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel sv. Oldřicha z 15. století (věž). Barokně přestavěný a v roce 1672 zasvěcený sv. Vítovi. Dominantní zděná omítaná jednolodní stavba na obdélném půdoryse s prodlouženým pravoúhlým presbytářem, podélnou sakristií a mohutnou čtyřbokou věží v západním průčelí. Památkově chráněný.

Existence dřevěného farního kostela doložena ve 14. století. Zděný renesanční kostel s prvky doznívající gotiky nechal v letech 1565–1568 postavit Karel z Biberštejna. V r. 1619 přistavěna věž. Chrám byl po požáru v r. 1825 upraven do současné podoby.

Kostel sv. Víta v Srbicích je románského původu s raně gotickými prvky, podle datace založen r. 1199, přestavován v renesanci, baroku a v 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Koloveč s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel sv. Víta v Dyjákovičkách je románsko-gotického původu z 13. století, upravován a rozšířen v renesanci a baroku. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. V jeho okolí se nachází bývalý hřbitov s řadou barokních soch svezených z okolí.

Kostel sv. Víta v Českých Libchavách v jádře gotická jednolodní stavba z doby kolem pol. 14. stol. podle dochovaného presbytáře a lodi. Zbarokizován koncem 18. století. Klasicistní dostavba průčelí a věže proběhla před r. 1840, novobarokně upraven r. 1893. Farní kostel od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel sv. Víta v Kostelní Radouni je gotického původu z 14. stol., rozšířen barokně byl v 17. stol., věž pochází z r. 1857. Současná novogotická podoba stavby pochází z 19. stol. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též kulturní památkou.

Kostel sv. Víta v Trstěnicích je gotického původu z přelomu 12. A 13. Stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1774-1777. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Mariánské Lázně a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.

Farní kostel někdejších Mnichovic, dnešního Zálabí, tj. pravobřežní části Kolína. Postaven ve 14. století, po četných požárech upravován od 15. století, naposledy roku 1902. Obklopen zrušeným hřbitovem s četnými náhrobky z 18.–19. století.

Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavili břevnovsko-broumovští benediktini na břehu Labe komplex kostela a fary. Kostel ve stylu dynamického baroka dominuje levému labskému břehu nad soutokem s Ohří.

Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.

Kostel postavený v letech 1681-1682 v barokním slohu, 1865 nově postavena loď a přistavena věž s hodinami. V roce 1982 znovu vysvěcen za účasti kardinála Františka Tomáška.

Novorenesanční kostel z let 1887–89 dle projektu architekta B. Münzbergera. Okna zdobena malbou P. Marie Bolestné od J. Z. Quasta. V průčelí polychromovaný reliéf Krista s březovou ratolestí. Hlavní oltář sv. Vojtěcha, boční P. Marie a sv. Václava.

Renesanční kostel z l. 1568 – 1569, postaven Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic v místě gotické hradní kaple a románského kostelíka, založeného sv. Vojtěchem. Vybavení ze 16. a 17. století. Hlavní oltář je renesanční, inspirován dílem Albrechta Dürera.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.