Výsledky hledání míst

V obci Lipňany stávala tvrz neznámé podoby a místa. Snad postavena již koncem 13. stol. místními vladyky. V roce 1373 prodána Kuníkem z Drahotuš klášteru sv. Kateřiny v Olomouci. V jejich držení zaniká.

Tvrz rytířů z Lipnice ze 14. stol., v 16. stol. v majetku Vorreiterů a Fictumů. Od r. 1644 v držbě Nosticů, kteří ji přestavěli na zámek. R. 1719 jej získalo město Loket, r. 1815 prodán J. D. Starckovi. R. 1835 zbořen či přestavěn na pivovar. Zámek a obec zanikly v 70. letech 20. století.

Mohutný hrad založený na poč. 14. stol., prvně písemně zmíněným majitelem Raimund z Lichtenburka, dále např. páni z Lipé. Poté přestavěný pozdně goticky, upravený renesančně i barokně. R.1869 zpustl po požáru. Od roku 1925 postupně rekonstruován.

Původní renesanční zámek nechal vystavět v r. 1596 Hynek Bruntálský z Vrbna. Rozšířen v 50. letech 17. st. V 60. letech 19. století za Hatzfeldů - Weissweilerů přestavěn novobarokně s pseudoempírovými prvky. Po roce 1945 se stal majetkem státu.

Jan Oldřich z Bisingenu dal tvrz kolem r.1650 přestavět na raně barokní zámek. R. 1692 koupil zámek Ferdinand ze Schwarzenberka a v r. 1700 jejl přestavěl. V tomto stavu se zachoval dodnes. Jedná se o prostou budovu bez jakékoliv vnější výzdoby.

Téměř zaniklé tvrziště nedaleko Přelouče. Tvrziště pravděpodobně ze 14. století, po kterém zbyla terénní vlna a částečně i zbytky ve sklepech stavení čp. 1. Tvrz byla opuštěna mezi lety 1509–1544.

Barokní zámek postavil v l. 1737–39 Leopold A. Salm-Reifferscheid (arch. G. Costa). R. 1891 se stal majetkem rodu Thun-Hohensteinů, r. 1924 JUDr. J. A. Růžičky. R. 1948 byl zestátněn (domov důchodců). Od r. 1970 chátral. R. 2011 odkoupen spol. Via Tempora Nova o.s. a byla zahájena jeho rekonstrukce.

Zaniklý renesanční zámek byl postaven patrně po r. 1566 Janem ze Šlejnic. Po stavbě nového zámku v l. 1737-39, který dal postavit Leopold Antonín Salm-Reifferscheid, byl starý zámek upraven na byty, sýpku a pivovar. Po 2 sv. válce postupně zcela zchátral, zanikl při demolici v 70. l. 20. stol.

Zámeček, patrová obdélníková budova stojící uprostřed dvora, dnes v soukromém majetku.

První zmínka o vsi je z r. 1401, kdy je majetkem Parduse Kbela z Lipovce. První zmínka o tvrzi je až po smrti Aleše Parduse z Lipovce v r. 1483. V r. 1494 je po smrti jeho ženy Anny tvrz opuštěna. V r. 1510 se uvádí pustá tvrz v Lipovci. Dochován pahorek jádra a zbytky valů a příkopů.

Původně gotická tvrz z 2. pol. 14. st., pozdně goticky rozšířená Lipovskými koncem 15. st. a renesančně upravená, po odkoupení r. 1693 připojena Ditrichštejny k Vlachovu Březí a barokně přestavěna na sýpku.

Empírový dvojkřídlý zámek s barokním jádrem z konce 17. století. Založen Lindenbergy či Sedlickými z Choltic. Před zámkem pozůstatek přírodně krajinářského parku z poč. 19. století. Zámek je nepřístupný.

Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku

Chval z rodu Ronovců založil r.1277 vodní hrad Lipý. Po požáru r.1515 opraven v renesančním slohu. Za Kouniců r.1681 již pustý. R. 1820 zámek definitivně vyhořel. V 90. letech min. stol. zahájen archeologický průzkum a zbytky byly zakonzervovány.

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.