Výsledky hledání míst

Pozdně barokní kostel nahradil ve vsi původní gotický kostel z r. 1350. Současný římskokatolický kostel byl postaven v l. 1752–1755 podle návrhu architekta Františka Kermera. Zařízení kostela je také barokní, hlavní oltář pochází z r. 1759. R. 2001 proběhla velká oprava střechy věže.

Kostel byl postaven jako pozdně barokní stavba patrně na místě staršího, dřevěného kostela. Neorientovaný jednolodní kostel má v průčelí hranolovou věž, na polokruhem zakončený závěr navazuje osově umístěná sakristie. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem s branou.

Kostel původně z počátku 13. století byl několikrát upravován v různých stadiích gotiky. Současná podoba je výsledkem tvrdé novogotické obnovy v roce 1870. Původně vlastnický kostel pánů z Prčice (Vítkovců) spravoval od poloviny 13. století s přestávkami vyšebrodský klášter.

Kostel stojící na místě staršího farního kostela ze 14. stol. První zmínka z roku 1355. V l. 1729–36 přestavěn do barokní podoby. Ve věži dva zvony Vavřinec a Maria z původních čtyř zvonů (umíráček "Hodinka" a Sanktusový). Během 19. stol. četné opravy. V letech 2002–2005 byl důkladně opraven.

Kostel sv. Vavřince v Kožlanech stojí na východním okraji, mimo jádro městečka. Byl původně gotický, z této doby se dochoval presbytář, barokní podobu získal po požáru roku 1769. Býval obklopen hřbitovem a dodnes je využíván k duchovním účelům.

Kostel vystavěný v 18. století. Věž přistavěna r. 1792, jejím podvěžím hlavní vstup do kostela. Na oltáři obraz z roku 1866 představující sv. Vavřince. Kostel je podélná jednolodní neorientovaná stavba s trojbokým závěrem, čtyřbokým depozitářem od severu a sakristií od jihu.

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.

Renesanční kostel byl postaven r. 1605. R. 1678 zdejší příhoda s hostií rozpoutala řadu čarodějnických procesů. V l. 1780–92 přistavěna věž. Opravy v l. 1845, 1937, 1964 a 1994. Kostel je obklopen hřbitovem, chráněným zdí s edikulami a klasicistní kostnicí s márnicí. Od r. 1958 chráněná památka ČR.

Původně gotický kostel v Kraselově se poprvé připomíná roku 1363. Prošel výraznou raně barokní přestavbou (1684–88), která mu dala netypický trojkřídlý půdorys. Obklopuje ho bývalý hřbitov s barokní výklenkovou kaplí.

Dvojlodní kostel s polygon. závěrem, věží, sakristií s depozitářem v patře postavili v l. 1492–1506 mistři Beneš a Mikuláš, bohatě zdobená kazatelna a pastoforium od Matěje Rejska. Regotizace r. 1873 výrazně zasáhla interiér (mj. změněn na trojlodní)

Empírový kostel postavený v l. 1816–21 na místě dřevěného gotického kostela. Roku 1861 blesk zničil věž a požár roztavil zvony. Jednolodní stavba s trojboce zakončeným závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.

Barokní kostel obklopený hřbitovem s řadou pozoruhodných náhrobků stojí v nejvýše položené části Tatobit. Stavba z let 1714–50 byla roku 2001 důkladně opravena.

Na místě staršího dřevěného kostela, mnohokrát obnovovaného po požárech, byla v letech 1729–36 podle projektu J. G. M. Aichbauera postavena nová dominanta celého městečka. I přes poškození několika požáry se dochovalo bohaté soudobé vnitřní vybavení.

I když zde nějaký kostel zřejmě stál již ve 14. stol., současná stavba pochází z r. 1784. Má však základy z doby pozdní renesance. Po přestavbách slohově nezařaditelný.