Výsledky hledání míst

Novoklasicistní budova nové radnice, původně chlapecká škola, po první světové válce přestavěna architektem Karlem Jarolímkem. Plastická výzdoba je od sochaře Kulhánka z Hořic. Památkově chráněna od r. 1958.

Původní dům Hieronyma Schlicka v horní části města, zakoupený obcí roku 1531 pro potřeby radnice. Nahradil funkčně starou radnici na Brotmarktu (Slovanské náměstí). Upravován po požárech (1538, 1782, 1873), zachovala se řada renesančních prvků. Dodnes sídlo městské správy a knihovny.

Stavba z roku 1869 (arch. J. Niklas) v místě starší radnice, která od pol. 18. stol. sloužila jako kasárna. Do roku 1949 byla i sídlem okresního soudu. Mohutná budova s novorománskou fasádou dominuje náměstí, zaujímá celý blok až k farnímu kostelu. Ze starších etap se zachovaly zvlášť valené sklepy.

Budova z let 1893–96 podle projektu Franze von Neumann nahradila původní radnici, která od roku 1532 stávala v západní části hlavního frýdlantského náměstí. Ve zřejmé snaze vyrovnat se nedalekému Liberci vznikla stavba dodnes zcela neúměrného měřítka.

Rohová budova v západní části náměstí. Postavena v letech 1905-1906. Architekt Edmund Chaura. Novorenesanční jednopatrový dům. Později moderní přístavba. Dnes sídlo městského úřadu.

Budova Nové radnice má základ v právovárečném renesančním domě z pol. 16. století. Jako sídlo městského úřadu slouží od rekonstrukce v letech 2002-2003.

Nová radnice (dříve Zemský dům, Zemská soudnice) byla od svého počátku centrem zemské správy, zasedal zde zemský sněm a zemský soud. Stojí zde mj. památník Karla st. ze Žerotína, na nádvoří kašna s alegoriemi 12 měsíců roku s kovanou mříží z r. 1928, na stěně sluneční hodiny z r. 1728.

Nová postoloprtská radnice vznikla roku 1903 dle projektu A. Dauta ve stylu italské novogotiky. Slouží potřebám městské správy dosud. Dominanta severní fronty náměstí.

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Budova postavená v letech 1888 - 1893 v novorenesančním stylu, podle projektu vídeňského architekta architekta Franz von Neumanna.

Secesní budova z l.1902-03 podle projektu R. Srnetze vystavěná na místě kupeckých komor, pozdějších kupeckých domů z poč. 14. století. Renes. Věž Hláska v ose záp. průčelí získala dnešní podobu v l. 1614-18. Dnes sídlo Magistrátu města Opavy.

Nová radnice byla postavená v letech 1902-04 v novorenesančním stylu podle projektu arch. Františka Podhajského. Jedná se o nárožní budovu s hodinovou věží, nahoře s vyhlídkovým ochozem. Fasáda zdobená rustikou a sgrafity dle návrhu Mikoláše Alše. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Nová radnice postavená v letech 1898–99 v novorenesančním slohu dle projektu M. Urbánka v sousedství Staré radnice. Bohatě členěné průčelí s balkonem. Dnes hotel s restaurací.

Budova z let 1936–38 nahradila na severní straně dnešního Náměstí Míru přádelnu někdejší valdštejnské textilní manufaktury z počátku 18. století. Stavba je dokladem nefunkcionalistické moderny, oblíbené v tehdejších německojazyčných částech Československa.

Nová radnice - sídlo ostravského magistrátu. Mohutná representativní budova z let 1924 - 29 s 85 m vysokou vyhlídkovou věží. Před radnicí náměstí Jana Prokeše, 1. českého starosty Ostravy.