Výsledky hledání míst

Místo dřevěného Novoměstského divadla postavila svůj palác Pražská bursa dle projektu J. Rosslera (otevřen 24. 2. 1938). Od 1946 sídlo parlamentu (Národní, později Federální shromáždění). Přestavba a nástavba 1964–73, 1995–2009 rádio Svobodná Evropa.

Renesanční zámek, který byl poprvé připomínán jako hrad v r. 1341, ovšem pochází již ze 13. st. Po požáru r. 1607 byl renesančně upraven a v 2. pol. 17. st. proběhly i barokní úpravy. Dnes je soukromým majetkem.

Původně tvrz připomínaná až v 16. stol. Od roku 1660 do roku 1945 v majetku hrabat Vetterů z Lilie. Nejprve přistavena kaple a v pol. 18. stol. tvrz přestavěna na barokní zámek. Dnes znovu zpřístupněn a je sídlem Muzeum Novojičínska.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou postavil r. 1624 Mikuláš Salava. Koncem 17. stol. koupil panství sedlecký klášter, který dal kolem r. 1700 tvrz přestavět na zámek. Po r. 1783 zámek využíván jako sýpka, byty. Po r. 1925 opraven. Dnes je v soukr. vlastnictví a je postupně rekonstruován.

Lovecký zámeček, který roku 1844 vybudovali Clam-Gallasové přestavbou panského domu sklárny, založené zde v r. 1756. Rekonstruován mezi válkami díky kancléři Přemyslu Šámalovi. Dnes je zde hotel a restaurace Šámalova chata.

Barokní stavba z roku 1755 od Antonína Kuntze, na místě domů uváděných v r. 1402. Po r. 1421 se zde razily mince. Od r. 1454 patřil královně Janě z Poděbrad. Znovu se v objektu razily mince po r. 1537. Budova výrazně upravena v 18. a 19. stol.

Moderní architekturu na Pražském hradě zastupuje nejviditelněji nová oranžerie, postavená roku 1999 podle projektu Evy Jiřičné na místě zchátralého skleníku východně od Velké míčovny.

Funkcionalistická stavba postavena v letech 1935–36 podle projektu architekta Otto Eislera. Jediná dochovaná brněnská synagoga, dodnes slouží k bohoslužbám.

Budova radnice postavená v letech 1931 – 1933 ve stylu funkcionalismu. Je sídlem městského úřadu a jsou zde i různé obchody a pohostinství a kino. V letních měsících je pro veřejnost přístupná radniční věž.

Nová benešovská radnice vznikla ve 2. polovině 17. stol. Dnešní podoba z roku 1904 má značně brutální měřítko vůči okolním stavbám, zejména oběma zámkům. Část přízemních místností a dvorního průčelí pochází z původní stavby, zbytek budovy je novorenesanční.

Secesní budova podle projektu Osvalda Polívky z roku 1906 vystavěná pro pražskou administrativu v l. 1909–11. Sochařská výzdoba je od Stanislava Suchardy, Josefa Mařatky a Ladislava Šalouna.

Po předání staré radnice krajskému soudu chyběla v Boleslavi radnice. Město proto v letech 1865–8 postavilo dle projektu J. Fichtnera a J. Grusse mohutnou novorenesanční budovu pro úřad a první moderní školu. Oběma funkcím slouží dodnes.

Nová radnice postavená roku 1897 ve stylu spojujícím prvky klasicismu, secese a biedermaieru. Jako radnice sloužila do roku 1942. Poté v ní sídlila postupně ředitelství tří průmyslových podniků. Od roku 1991 zde sídlí Městský úřad.

Novorenesanční budova nové radnice v Sedlčanech postavena v roce 1903 podle projektu architekta Jana Heindla. Fasáda je zdobena sgrafity od L. Nováka. Dnes sídlo Městského úřadu a Regionálního informačního střediska.

Výrazná secesní stavba z let 1908–11 dle projektu vídeňského architekta Schmieda vznikla snad na místě nejstarší bílinské radnice, zbořené roku 1906. Dodnes sídlo městské správy a dalších institucí.