Výsledky hledání míst

Místo, kde od poloviny 14. stol. stával farní (později filiální) kostel sv. Petra a Pavla, označené pískovcovým památníkem z roku 1902. Kostel byl připomínán r. 1354. V l. 1706–21 barokně přestavěn, v r. 1816 a 1900 byl pro havarijní stav zbořen.

Původně pozdně románský kostel ve Volenicích prošel gotickou a renesanční přestavbou. Pozdně barokní západní věž a jižní předsíň jej dotvořily na přelomu 18. a 19. století. Roku 1909 byl zrekonstruován podle projektu Kamila Hilberta.

Původně rokokový kostel z let 1787–89 sloužil potřebám malé horské obce Tanvald. Nehledě na novorenesanční přestavbu v letech 1889–90 zůstal vzhledem ke své poloze mimo dosah většiny nového města, slouží převážně jako hřbitovní.

Novogotický kostel z režných cihel, doplněných bíle natřenými kamenickými články s mohutnou východní věží, dokončený roku 1903, sloužil kazatelské stanici, od r. 1929 farnímu sboru augšpurské německé evangelické církve. Roku 1945 připadl Církvi čs. husitské, která ho po r. 1990 zrestaurovala.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století (nejstarší záznam v pamětní knize fary k r. 1345). Upraven barokně a přistavěna průčelní věž (1719 -20 - arch. Pavel Ignác Bayer). V r. 1897 rozšířen a restaurován, pak ještě počátkem 21. stol. Přístupný při bohoslužbách.

Stavba z II. poloviny 13. století, spolu s arnoltickým jediný z venkovských kostelíků Frýdlantska s doloženou středověkou kamennou věží, zvýšenou roku 1560. Úpravy v 18. století přinesly zvětšení oken, počátkem 20. století definitivní úprava věže. Po roce 1945 zchátral, dnes bez využití.

Dům čp. 117/II vznikl z ruiny středověkého kostela sv. Petra a Pavla, připomínaného roku 1409. V pohusitské době byl jediným katolickým chrámem v Rokycanech. V roce 1784 vyhořel a roku 1789 byl zrušen. Obytný klasicistní dům na jeho místě využil zachovalých kostelních zdí. Dnes je užíván k bydlení.

Současný kostel sv. Petra a Pavla je barokní stavba z let 1739-1741, kterou zbudoval tehdejší majitel panství František Karel Kolowrat Liebsteinský. Stavba byla umístěna jihozápadně od staršího dřevěného kostela, zbořeného počátkem 18. stol. Nyní je filiální ve farnosti při děkanství Dobruška.

Kostelík náležející někdejší vsi, vzniklé ještě před rozmachem krušnohorského hornictví. Stavba zřejmě z I. třetiny 14. století, pozdější úpravy (zejména 1765) ji změnily jen nepatrně. Od roku 1997 terčem soustředěných vandalských nájezdů, jejich následky se snaží odstranit spolek pro jeho obnovu.

Barokní kostel postaven r. 1735 na místě středověkého kostela. Jednolodní stavba má v západním průčelí hranolovou věž, půlkruhový závěr je doplněn starou a novou (1840) sakristií. R. 1840 rekonstruován, poslední úpravy v prvním desetiletí 21. stol.

Kostel ve Slavošově gotického původu z 13. stol. prošel několika gotickými a barokními úpravami. V letech 1897–1898 přestavěn novorománsky do současné podoby. Poslední opravy v 90. letech 20. století. Nyní filiální bez pravidelných bohoslužeb.

Původní kostel vystavěn 1. pol. 13. století. V 60. letech 18. století barokně přestavěn. Původního gotické zdivo ze 14. století se dochovalo ve zdech sakristie a v části presbytáře. Okolo kostela se rozprostírá hřbitov.