Výsledky hledání míst

Vodní mlýn Dřevíček byl vybudován v r. 1919 na místě staršího dřevěného mlýna. V jeho interiéru se nachází dochované funkční zařízení z let 1920-1940. Dnes je kulturní památkou a slouží jako muzeum mlynářství.

Vodní mlýn na pravém břehu Chrudimky v chrudimské místní části Presy. Současný automatický válcový mlýn vznikl modernizací historického mlýna o 4 složeních rodinou Benešů ve 20. l. 20. století. První zmínka k roku 1439. Dodnes je mlýn funkční stejně jako malá vodní elektrárna.

Mlýn na Lysečinském potoce, největší z maršovských mlýnů. Dnešní podoba je z poloviny 19. století, po úpravách provedených mlynářem Vinzenzem Adolfem. Sloužil kromě mletí obilí i k výrobě lněného oleje. Dnes soukromý obytný dům.

Koštický mlýn z přelomu 19. a 20. století se secesní částí obytných budov. Mlýn o 6 kolech od r. 1886 modernizován, od r. 1902 vybaven turbínou, od r. 1915 upraven na vodní elektrárnu. Po r. 1948 zchátral, po restituci obnovena vodní elektrárna.

Podhradní mlýn se připomíná už v roce 1571 v souvislosti s výčtem majetku pána na Rotemberku. Funkční byl až do roku 1951. Dnes je v něm mlynářské museum.

Zachovalý vodní mlýn v údolí řeky Chrudimky zmiňovaný již v 16. stol. Původně 4 kola na horní vodu. Roku 1909 přestavěn do současné funkcionalistické podoby a opatřen Francisovou turbínou. Další modernizace v r. 1948. V r. 1961 provoz zastaven. Dnes slouží jako penzion a malá vodní elektrárna.

Dominikální mlýn hradčanské kapituly Všech svatých, r.1666 doložen mlynář Matouš Měchura. Od r. 1776 zde po sedm generací hospodaří rod Veselých. Mlýn pracoval do r. 1950, je stále provozuschopný, příležitostně slouží dodnes.

Vodní mlýn byl postaven přibl. poč. 17. stol. Starší historie mlýna není známá, novodobější se odvíjí od okupace, kdy byl zákaz mletí. Po válce mlýn krátce fungoval, poté zestátněn. Zchátralý mlýn po r. 1989 vrácen mlynářské rodině Valentů. Opraven, dodnes slouží původnímu účelu.

Mlýn založen na Bílém potoce (400 m náhon) snad rajhradským klášterem v 1. pol. 17. století, později v držení rodů Staňků a Absolínů. Ve 30. letech 20. století mlýnský provoz rozšířen o řezání dřeva. Provoz ukončen po r. 1948.

Datován od počátku 14. století za působení mlynáře Skuhry. Roku 1951 jej značně zdevastovala povodeň a téhož roku přestal sloužit svému účelu. Posledním mlynářem zde byl Josef Svoboda ze Zahrádek. Od roku 1992 rekonstruován do dnešní podoby.

Mlýnek s větrnou turbínou vyskytující se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou – vyskytují se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou – vyskytují se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Jediná dochovaná městská brána bývalých hradeb o nichž je zmínka již z r. 1290. Přestavěna r. 1585 biskupem Stanislavem II. Pavlovským. R. 1840 novogoticky upravena Ant. Archem.

Původní dřevěná stavba z r. 1748 byla nahrazena r. 1882 dnešní stavbou architekta J. Zítka. Ke kolonádě patří prameny Mlýnsky (č.6), Rusalka (č.7), kníže Václav (č.8., dvě pramenní vázy), Libuše (č.9) a Sklaní (č.10), který je v sousedství kolonády.