Výsledky hledání míst

Jako sídlo mincovny nechali Šlikové postavit 1534 - 46 objekt v přechodném slohu mezi gotikou a renesancí. Později sídlem báňského úřadu, postižen několika požáry. Od r. 1964 museum s exposicemi věnovanými zejména zdejšímu hornictví a zpracování stříbra.

Renesanční objekt bývalé mincovny, dnes rýmařovského děkanství, ze 3. čtvrtiny 16. stol. s nárožní polygonální věží. Upravena v 18. a 20. století. Dochovány hřebínkové a valené klenby.

První zmínka o mincovně se vztahuje k roku 1464. Budova na místě „mincovny“ byla renesanční, později vyhořela. Dnešní stavba je z roku 1801. Dnes slouží jako pobočka Hornického muzea Příbram.

Poměrně neznámý alkalicko-sirnatý minerální pramen v obci Vřesovice. Objeven v r. 1925 při hledání ropy asi 100 m po proudu potoka od dnešního místa. Dnešní pramen pochází z vrtu hloubení studny v r. 2004 na soukromém pozemku. Majitel následně zřídil pro veřejnost odběrné místo.

Pavilon nad minerálním pramenem v Dolních Pasekách poprvé vědecky analyzovaným roku 1870 nahradil 60 let poté starší dřevěný objekt. Drobná stavba ve stylu art-deco.

Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.

Pramen označovaný též jako Leimbruckův minerální pramen. Dnes, díky stavebním úpravám silnice v 70. letech 20. stol., je nepitný.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

První zmínky z r. 1387 - hovoří se o vodní tvrzi. Hodičtí z Hodic přestavili tvrz v renesanční zámek. Po Bílé hoře byl zpustošený. Ferdinand Leopold jej opravil a vnitřní prostory opatřil barokní štukovou výzdobou. Od r. 1945 je zámek majetkem státu.

Zřejmě již někdy na přelomu 13.-14. stol. zde existovala tvrz, která je doložena koncem 14. stol. V 1. polovině 17. stol. tvrz rozšířena na zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn do současné podoby. U zámku vznikl také v té době anglický park. Od r. 1947 slouží obci.

Zámek, pův. renesanční tvrz z konce 16. stol. přestavěná v l. 1719-1723 za Jana Antonína Vratislava z Mitrovic (arch. Jakub Auguston ml.) na barokní zámek. Po 2. světové válce zestátněn, po r. 1990 vrácen dceři býv. majitele Haně Ludikarové. Po rekonstrukci je část zámku přístupná veřejnosti.

Zachovalý hrad z 13. století založen olomouckým biskupen Brunem ze Šamburka. V 16. století sloužil jako věznice. V roce 1643 dobyt Švédy. R. 1855 arcibiskup Bedřich Fürstenberg prodal hrad státu na zřízení věznice. V l. 1859 - 1870 proběhla potřebná adaptace hradu, který slouží jako státní věznice.

Kaple se sochou Panny Marie Lurdské, zvaná Mírová, v polích u městyse Višňové vznikla r. 1917 jako projev díků rodiny za šťastný návrat zraněného syna z bojiště 1. světové války.

Vznik tvrze je ve starší literatuře kladen do 15. stol. Novější literatura ji považuje za vrcholně renesanční z 16. stol. postavenou Švamberky. Poté součást poplužního dvora. Na jedné z budov zachován renesanční štít, areál tvrze slouží k bydlení.

Hrad nad Královskou oborou vznikl pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Nesporně se připomíná 1319, poškozen za husitských válek, důkladně přestavěn za Vladislava Jagellonského. Koncem 18. stol. údajně pustý, 1803-21 romantická novogotická přestavba.