Výsledky hledání míst

Obdélný klasicistně upravený jedno a dvoupatrový řadový dům gotického původu. Klasicistní přestavba v 1. pol. 19. stol. Empírový trojúhelný střešní štít na straně náměstí. Slohově dvojdům se sousedním č.p. 66. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný barokně a klasicistně upravený jedno a dvoupatrový řadový dům gotického původu. Klenutý sklep a zadní část přízemí. Empírový trojúhelný střešní štít na straně náměstí. Slohově dvojdům se sousedním č.p. 65. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný barokně a klasicistně upravený jedno a dvoupatrový rohový dům gotického původu. Pozdně barokní přestavba na konci 18. stol. Barokní volutový střešní štít na straně náměstí. V přízemí valené klenby s výsečemi. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Dřívější Obchodní a živnostenská komora, první stavba leopolda Bauera v Opavě, vycházející ze staveb Otty Wagnera ve Vídni. Postavena v letech 1908–1910. Dnes slouží jako kulturní dům se dvěma sály a knihovna.

Velký trojkřídlý nárožní dům. Nejvýznamnější renesanční stavba ve městě. Přestavba proběhla na počátku 17. stol. Dům krytý mansardovou střechou s plechovou krytinou. V průčelí vysoký průjezd s půlkruhově sklenutým bosovaným portálem. Dům je památkově chráněn od roku 1967.

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.

Městský hřbitov z roku 1900. Vstup tvořen bránou se třemi oblouky a sochou anděla. Pozoruhodné hřbitovní arkády z let 1902-07 od arch. Čeňka Venclíka.

Hřbitov za jižním okrajem Brtnice založen kolem barokní kaple sv. Floriána po zrušení pův. hřbitova u kostela sv. Jakuba uvnitř městské zástavby. V pol. 19. stol. rozšířen o tzv. horní hřbitov na opačné straně ulice. Hrobky svých rodičů na dolním hřbitově navrhl významný architekt Josef Hoffmann.

Městský park Lužánky (20 ha) je nejstarší veřejný park v ČR, jeden z nejstarších v Evropě. Pův. hospodářský dvorec s lužnou loukou, později majetek kláštera, r. 1786 věnován městu Josefem II. k vybudování veřejného městského parku, pův. francouzského, r. 1840 upraven na park přírodního charakteru.

Městský park Michalov byl založen r. 1903. Od 70. let 20. stol. chátral. R. 1991 byl započat program jeho revitalizace. 1992 byl park vyhlášen jako významný krajinný prvek s relikty fauny a flory lužních lesů. Park má rozlohu 17 ha.

První zmínky o špitálu jsou z r. 1557. V r. 1714 (podle jiných zdrojů 1738) byl přeměně na školu. V r. 1866 zde byl lazaret pruské armády. Škola sloužila do roku 1892, mezi její žáky patřil také budoucí vědec Jan Evangelista Purkyně.

Špitální budova nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici. Pochází ze16. století, navazuje na sušickou špitální tradici, sahající do poloviny 14. století. Špitál sloužil svému účelu do počátku 20. století.

Městský špitál byl postaven r. 1550 na místě synagogy, zničené při pogromu r. 1541. Zařízení se sem přestěhovalo od starého kostela Panny Marie, špitál vybaven kaplí sv. Kříže. Poslední přestavba v letech 1770–1776, dnes soukromý dům upravený na konferenční centrum.

Špitál s gotickým kostelem sv. Bartoloměje zřízen r. 1505. R. 1773 barokně přestavěn, r. 1784 špitál i kostelík zrušen. Od poč. 19. stol. městský chudobinec. R. 1884 zbořen kostel a na jeho místě postavena novorenesanční budova dle návrhu Josefa Srdínka. Dnes Ministerstvo spravedlnosti ČR.

První zpráva o městském špitálu je z roku 1351. Špitální kostel vznikl před polovinou 14. století a je spojován s kamenickou hutí oseckého cisterciáckého kláštera. Špitál zbarokizován kolem r. 1723.