Výsledky hledání míst

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

Jednokřídlý barokní lovecký zámeček hraběte Františka Josefa z Valdštejna z r. 1711 od stavitele Mikuláše Raimondiho. Dnes slouží objekt jako myslivna.

R. 1372 vznikla ve vsi tvrz, která r. 1717 podlehla přestavbě na barokní zámek. V pol. 19. st. byl novogoticky upraven. Po r. 1945 byl využíván MNV pro kulturní účely. R. 1951 byla stavba jako zřícenina zbořena. Dnes zůstaly pouze zbytky zříceniny.

Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.

Objekt po r. 1620 upravený pro dočasný pobyt některého z majitelů vízmberského panství. Od té doby nazýván zámečkem. Až do r. 1770 patřil Žerotínům, po nich opatovi velehradského kláštera a od r. 1786 Náboženskému fondu. Tehdy byl dvůr zrušen a rozparcelován.

Rozpadající se budova zámku, vzniklá přestavbou tvrze Popelů z Lobkovic ze 16. st. Kol. r. 1663 upravena Malovci, r. 1722 přestavěna Vchynskými spolu s budovami poplužního dvora (dochována sýpka s erbovní deskou). Po r. 1765 součástí statku Zlonice.

Raně barokní zámek v místě hospodářského dvora bývalé tvrze (zanikla beze stopy) ze 17. století; upraven v 1. pol. 19. stol. Jednopatrová budova na půdorysu písmene "L". V nádvorním průčelí obnovené patrové, dříve zazděné arkády. Nad hlavním vjezdem do zámku kamenná deska s erbem Vraždů z Kunvaldu.

Renesanční zámek vzniklý přestavbou gotického hradu nad městečkem na východním úpatí Doupovských hor. Další úpravy v baroku. Součástí areálu je i úřednický dům, velká sýpka a dvoje gotická boží muka u silnice.

Zámek nechal postavit O. Ladislav z Valdštejna v r. 1698. V roce 1863 byla přistavěna dvě příčná třípatrová křídla. Roku 1938 bylo strženo jedno křídlo. Dnes je zámek v majetku soukromé firmy.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze ve druhé polovině 16. stol. v renesančním slohu. Roku 1722–23 byl opravován a barokně upraven. Po roce 1945 se stal majetkem JZD Měcholupy. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zámek byl na konci 17. stol. přestavěn ze starší tvrze Karlem z Paaru, který založil i zámecký park. Od r. 1860 byl zámek ve vlastnictví rodiny Dreherů, která jej vlastnila až do r. 1948. Dnes je v zámku speciální škola.

Zámek byl pravděpodobně přestavěn ze starší tvrze někdy kolem r.1596. V r. 1989 se zámek v restituci vrátil do majetku rodu Berndorffovů. Dnes je zámek majetkem Zemědělského družstva v Měčíně.

Zámek vystavěl po roce 1654 brněnský ústav šlechtičen jako své letní sídlo. Přízemní budova zámku v letech 1811–12 zvýšena o první patro. Roku 1828 přeměněn na sýpku a byty, roku 1934 změněn na smaltovnu.

Tvrz poprvé připomíná v roce 1626, kdy byla v majetku vdovy Anny po Janu Bohušínském z Božejova. Kolem roku 1725 za Marie Terezie z Vernieru, rozené Strakové z Nedabylic, byla tvrz upravena do dnešní podoby zámku. Při zámku veřejně přístupný park.

Barokní zámek založený za Františka Filipa z Hodic počátkem 18. stol. a opravený a empírově upravený v první polovině 19. stol. za Jana hraběte z Tenczina, majitele vikštejnského panství.