Výsledky hledání míst

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešní místo osazeno r. 1979.

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Lurdská jeskyně vznikla r. 1928 zásluhou faráře Ant. Práška spolu s unikátní křížovou cestou tvořenou 55 sochami z cedrového dřeva, dílem řezbáře Bohumila Beka. Křížová cesta zanikla v 50. letech 20. století, dochované sochy nyní vystaveny na místním zámku.

Georg Pirchinger z Lustenecku kolem r.1580 vystavěl zámek. V třicetileté válce vypálený, Baltazar Marradas opravil. V r.1622 zámek získalo českobudějovické děkanství a poč.18. stol. barokně upravili. Na několika místech zachována sgrafita.

Zámek vznikl pravděpodobně začátkem 18. stol. přestavbou starší tvrze. V l. 1760–74 byl upraven do dnešní podoby. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek opraven a dnes je v držení několika soukromých majitelů, část budovy slouží jako obecní úřad a pošta.

Renesanční palác z r. 1578, postaven ve stylu severoitalských paláců. Stavba sloužila luteránské akademii, která zde působila do r. 1602. Od poloviny 17. stol. do r. 1949 zde byl pivovar. Poté sídlo ZUŠ a knihovny.

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Marie Pachtová, rozená Štampachová dala v roce 1794 na místě tvrze postavit zámek. Od r. 1852 patřil Lužec Baerenretheirům, z nichž Josef Maria Baerenretheir dal zámek přestavět v romantickém slohu.

Honosná palácová dvoupatrová barokní budova, snad od K. I. Dienzenhofera, z let 1726–28. Socha sv. Petra z r. 1728 na nároží je od M. V. Jäckela. Seminář zrušen 1922, dnes knihovna se sbírkou sorabik, nazvaná po buditeli Lužických Srbů M. Hórnikovi.

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1324 m). Dominanta kraje se vzácnou faunou i flórou. Oblíbený turistický cíl.. Na vrcholu turistické chaty s ubytováním, vysílač, meteostanice, vrcholový obelisk a daleké výhledy do kraje.

Hrad přestavěný na zámek. Gotický hrad z konce 13. stol. přestavěný na přelomu 15. a 16. stol. Smiřickými. Po požáru r. 1558 přestavěn v l. 1560-1593 na renesanční zámek. F. A. Špork v r. 1696 přestavěl barokně a zřídil park. Dnes domov důchodců.

Původní tvrz přebudovaná v 16. stol. na renesanční zámek. Často střídal majitele. Roku 1730 bylo přistavěno barokní divadlo - později zničeno požárem. Ve 30. letech 18. stol. barokně upraven. Dnešní podobu získal po empírových úpravách v 19. a 20. stol.

Zámek byl postaven v pol. 18.stol. a byl využíván vyšebrodským klášterem jako letní sídlo. R. 1861 získal zámek František Emanuel Komers, který ho dal přestavět v novorenesančním stylu. Dnes je opuštěný.

Památník českého romantického básníka Karla Hynka Máchy v Máchově ulici v Litoměřicích je zřízen jako světnička. Zde básník bydlel a 6. listopadu 1836 zemřel.