Výsledky hledání míst

Částečně dochované tvrziště na jihovýchodním okraji obce je pozůstatkem sídla doloženého již koncem 13. století, kdy bylo v držení Ješka řečeného Studí ze Solečka. Dnes je viditelný hlavně vyschlý vodní příkop obklopený valem nad prudkou strání.

Tvrz ve vsi poprvé zmiňována již v 11. stol. Ve 13. stol. zničena, později obnovena. Další zmínka o tvrzi je až z r. 1583. V r. 1618 za Hynka Štáblovského z Kovalovic ve špatném stavu. Později upravena na byty a jako obydlí panského myslivce.

Renesanční tvrz v areálu hospodářského dvora, v západní části obce. Tvrz nechal vystavět před rokem 1597 Václav Balbín z Orličné. V roce 1748 získává ves a tvrz Sedlecký klášter a následně přes náboženský fond se stává majetkem Schwarzenberků. Dnes v soukromém vlastnictví.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Zbytky zdí větší tvrze s vodním příkopem, která byla postavena pravděpodobně v 2. pol. 14. stol. Předborem ze Speřic (zmiňovaný v obd. 1390–1415). V 15. stol. v majetku Markvarta z Kamenice a ze Speřic. R. 1533, kdy byla odkazována dceři Anně Jiřího Dobrovítského z Újezda, již byla pustá.

Výrazné terénní pozůstatky tvrze Sáhov v obci Špičky. Sídlo vladyků Krumsínů ze Špiček (Sáhova). Po r. 1540 opuštěna a zchátrala. Na přelomu 16. a 17. stol. dle tvrzení rozebrána na stavbu kostela v Hustopečích

Renesanční sýpka je posledním pozůstatkem tvrze, která zde stávala. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, není tedy jasné, kým a kdy přesně byla postavena. Sýpka bývala součástí hospodářského zázemí tvrze a byla postavena v 2. pol. 16. stol.

Nepatrné terénní náznaky tvrze v zahradě domu č.p. 14. Tvrz založena snad v pol. 14. stol., zničena zřejmě za markraběcích válek na přel. 14. a 15. stol.

Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.

Pozůstatky tvrze, postavené pravděpodobně za panování Švamberků v třetí čtvrtině 16. stol. Později součást jezuitského dvora. Poslední stavební úpravy v pol. 19. stol. za hrabat Paarů. Dnes slouží k bydlení.

Tvrziště po sídle asi ze 14. st., kdy zde sídlili zemané z Báně. Od r. 1497 (doložena existence tvrze) v držení Baderských z Újezda, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochován centrální pahorek beze stop zástavby, chráněný okružním příkopem a valem.

Kuželovitý pahorek vodní tvrze obklopené předhradím uprostřed rybníčku v centru obce. Tvrz z počátku 15. století přestala být obývaná koncem 16. století.

Poměrně výrazně narušené větší tvrziště vzdálené 1,5 km jz. od centra obce, v lese zvaném Palesek. Znatelný porušený pahorek jádra lokality, část valu a příkopu. Existuje předpoklad jejího založení bratry z Frýdlantu v průběhu 14. století.

Tvrziště elipsovitého tvaru u Staré Břeclavi, lokalním názvem známé jako Štymberk. Archeologickými sondami byly nalezeny střepy z 15.–16. století.

Poštovní přepřahací stanice Trstěnické stezky z poč. 19. stol. patrně v místech mladší běchovické tvrze (zal. před r. 1413, zánik patrně již během husitských válek). Obdélný patrový objekt s mansard. střechou, průčelí zdobí střední rizalit.