Výsledky hledání míst

Na místě původního kostela ze 14. stol. postavil Chr. Lagler 1717–21 barokní jednolodí se západní věží. Obklopen zdí bývalého hřbitova se zbytky náhrobků a márnice. Fara z r. 1733 severovýchodně pod kostelem, dále na sever kamenný kříž z r. 1801.

Kostel v Kněžicích se připomíná jako farní ve 14. století. Současná podoba pochází převážně z 19. století. Západně od něj stojí hranolová zvonice s dřevěným patrem, severně pak barokní fara. Celý areál je velmi zchátralý.

Kostel sv. Kateřiny ve Starovičkách je pozdně gotická stavba z 15. století, která obsahuje románské jádro z 13. století. Pozdně barokně byl upraven po r. 1848. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.

Původně gotický kostel, připomínaný poprvé roku 1384 jako farní. Upravován snad renesančně a barokně, po požáru roku 1814 obnoven do roku 1819. Po roce 1945 chátral, dnes nevyužívaný, provedeny nejzákladnější zajišťovací opravy.

Klasicistní kostel, postavený v letech 1821–29 na místě starší stavby z počátku 17. století, snad s využitím jejích konstrukcí. Úpravy spojené se zvýšením věže proběhly v letech 1891–92. Ze starší stavby se dochovala kazatelna (1778), ostatní zařízení pochází z 19. století.

Jednolodní barokní kostel sv. Kateřiny vystavěn v letech 1748–1752 na místě staršího zbořeného kostela, jenž byl původně dřevěný, ve 14. stol. zmiňován jako farní. Před kostelem socha sv. Panny Marie (dílo Matyáše Brauna a Františka Pacáka) z r. 1749. Okolo hřbitov s cennou márnicí.

Kostel sv. Kateřiny je pozdně barokní sakrální stavba postavená na místě původně evangelického svatostánku z let 1610–1611. Hornické město, založené na počátkem 16. století, nese dodnes jméno této katolické světice. Dnes je opravený.

Starší kostel, připomínaný poprvé roku 1248, byl v letech 1483–1510 nahrazen pozdně gotickou novostavbou (klenba lodi od Hanse Gezingera). Upravován po požárech v 18. a 19. století, regotizován 1900-01, tehdy nově postavena věž. Obklopen bývalým hřbitovem, západně od něj bývalá fara.

Barokní kostel byl postaven r. 1758 a nahradil v obci pův. dřevěný kostel. Brzy poté vyhořel po zásahu bleskem a byl prakticky znovu postaven. Znovu zasažen bleskem r. 1810, opravu zadal hrabě Harrach. R. 1810 přestavba kostelní věže, r. 1838 přistavěna boční kaple. Věžní hodiny instalovány r. 1910.

Gotický jednolodní kostel z 1. poloviny 14. století. Přestavěn byl barokně. Loď si uchovala původní, téměř čtvercový půdorys, je uzavřena polygonálním presbytářem. Ten si uchoval gotickou křížovou klenbu a zazděná gotická okna. Loď má okna barokní. Kolem kostela je dodnes fungující hřbitov.

Původně gotický kostelík klášterního špitálu v Oseku byl důkladně barokně přestavěn Ottaviem Broggiem kolem roku 1713. Přestavba odstranila následky devastace za třicetileté války.

Kostel postaven na základech starší raně gotické stavby. Z původní stavby zachována spodní část věže. Současná podoba po požáru v roce 1863. Jednolodní chrám má trojboce uzavřený presbytář. V r.1756 na jižní straně přistavěna Tusetská kaple.

Původně gotický kostel, který byl v roce 1601 obnoven Arklebem z Víckova a přestavěn v letech 1866-67. V jižní zdi kostela jsou druhotně osazeny pozdně gotické a renesanční náhrobky rodu Prusinovských z Víckova.

Gotický kostel s chórovou věží, postaven kolem roku 1300 cisterciáckým klášterem v Sedlci. Přes pozdější úpravy si vzácně uchoval středověkou dispozici.