Výsledky hledání míst

Hřbitovní kostel byl postaven v gotickém slohu někdy v 1. pol. 16. stol. Najisto stál r. 1560 (letopočet na zvonu). Je možné, že stojí na základech staršího kostela (zmiň. r. 1371, neznámá lokace). V l. 1686 a 1748 byl stavebně upravován. Interiér zničen přestavbou na smuteční síň v 80. l. 20. stol.

Původně gotický jednolodní kostel z 2. pol. 14. stol. Jako kostel farní připomínám již r. 1352. V 18. stol. kostel zachvátil požár, následně byl přestaven. Poslední oprava r. 1907. U kostela hřbitov, sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.

Původně raně gotický kostel, přestavěný v letech 1613–16. Tehdy vznikla i hřbitovní kaple a brána. Za třicetileté války byl areál změněn v opevněnou základnu Švédů. Roku 1708 přistavěna západní hranolová věž. Po roce 1945 areál zchátral, kostel nedávno opraven.

Pozdně barokní kostel z l. 1754–63 s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, ke kterému přiléhá hranolová věž. Dřívější dřevěný kostel připomínán již r. 1612. U kostela se nachází hřbitov a márnice. Sochy uvnitř kostela jsou dokladem kultu českých národních světců v poněmčeném pohraničí.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Na místě původního kostela v letech 1723–1725 vystavěn nový kostel barokní. V současné době je kostel v havarijním stavu. Částečně propadlý strop, věž nedávno vyhořela. Interiér je prázdný a pro veřejnost zavřený.

Goticko-renesanční stavba, jejíž výstavba proběhla v první pol. 14. stol. Věž přistavěna v 15. stol. a zvýšena v 17. stol. Kostel obklopen hřbitovem dodnes funkčním. Na stěně u kazatelny náhrobní deska z poč. 17. stol.

Kostel vystavěn v l. 1587–89 rodem Syrakovských z Pěrkova na místě starší dřevěné stavby. Posvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským v r. 1591. Goticko-renesanční stavba. Uvnitř náhrobky Syrakovských.

Původně gotický kostel ze 14. století, po požáru roku 1656 obnoven v barokním slohu. Jednolodní stavba s valenou klenbou a s hranolovou věží.

Kostel sv. Jana Křtitele ve 14. století uváděn jako farní, spolu s vesnicí byl za husitských válek zničen. Barokně přestavěn roku 1757, v roce 1878 obnoven po požáru. Býval v dezolátním stavu, dnes má novou střechu a postupně prochází rekonstrukcí.

Barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vystavěn r. 1726. Zařízení kostela také barokní. Kolem kostela se rozprostírá starý hřbitov.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.

Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.

Pozdně gotický kostel v Zátoni nahradil po roce 1490 husity zničenou svatyni proboštství ostrovského kláštera. Jedno z vrcholných děl rožmberské pozdní gotiky tvoří dominantu vltavského údolí mezi Rožmberkem a Krumlovem.