Výsledky hledání míst

Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.

Raně gotický kostelík zaniklé vsi Dobenín ze 13. století, poprvé zmiňován v roce 1359, v okolí se odehrály střety s husity a s pruskými vojsky. Obnoven v roce 1925. V kostele je hrobka Straků z Nedabylic.

Gotický kostel (před 1350) s obdélnou lodí a čtverhranným presbytářem, v pozdní gotice přistavěna věž, přestavěný renesančně v l. 1598–1602 stavitelem Carlo Valmadim (prodloužení lodi, trojboké zakončení závěru, sakristie, lunetová římsa), další úpravy 18. a 19. st. R. 1969 vyhořel, opraven 1975.

Kostel byl postaven na místě dřívějšího kostela zmiňovaného již r. 1335, který r. 1684 shořel a r. 1729 byl definitivně stržen. Ihned započala nová výstavba, která skončila r. 1738. Stavbu převážně financoval hrabě Antonín Vít z Bubna. U kostela stojí kostnice Panny Marie Bolestné.

Barokní kostel z r. 1731 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s pravoúhlým presbytářem a dvěma bočními prostorami. Centrální prostor a presbytář zaklenuty plackami, kruchta a boční prostory valeně. Vybavení soudobé.

Snad poslední novogot. kostel v Čechách. Post. v l. 1915–25 podle projektu A. Vosátky. Jednolodní obdélná stavba má odsazený polygon. závěr a štíhlou hranolovou věž v čele. Polohu Hamrů na jazykové hranici zdůrazňuje velká busta patrona nad vstupem.

Na místě původního gotického kostela ze 14. stol vystavěn nový pozdně barokní kostel v letech 1785–87.

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Románskogotický kostel (pol. 13. st.) přestavěn poč. 14. st. (presbytář). Současná podoba výsledkem pozdně gotických (1525), renesančních (1597) a barokních (1653, 1719, 1729) úprav. Farní kostel bývalého podhradí, po vysazení města mimo jeho obvod.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Již v druhé pol 13 st. zde stál románský kostel zasvěcený Narození Panny Marie, uváděný jako farní. První úpravy gotické, ale r.1702 připomínán jako velmi zpustlý. R.1753 barokně přestavěn do dnešní podoby a zasvěcen sv. Václavovi.

První zmínky o Dolní Krupé jsou z roku 1229, kostel byl zde založen ve stejném století, v roce 1293 byla zřízena samostatná fara. Nikterak bohatá fara zanikla při husitských bouřích a další zmínky o ní jsou až z roku 1767.

Raně barokní stavba s bohatým štukovým dekorem od Giovaniho Maderny postavena za Hynka Jetřícha Vitanovského z Vlčkovic koncem 17. stol. V presbytáři náhrobníková deska hraběte H.J. Vitanovského z roku 1681.

První zmínka o obci pochází z r. 1249. V r. 1368 zmiňována tvrz. Nedaleko bývalé tvrze, na protějším břehu řeky Oskavy, byl v r. 1771 postaven klasicistní kostel sv. Václava. V r. 1777 vysvěcen a v r. 1947 upraven kůr a věže. U kostela se nachází socha Panny Marie, kamenný kříž a fara z r. 1773.