Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel ze 14. stol. Přestavba v letech 1592-1593. V r. 1795 druhá, klasicistní přestavba kostela, při níž ponechána původní věž a presbytář gotického kostela. V severní části hudební kruchta s varhanami. Kostel zapsán v seznamu kulturních památek.

Barokní farní kostel sv. Jakuba Staršího postaven na místě bývalého gotického z 2. poloviny 14. stol., který r. 1677 vyhořel. Stavba byla dokončena v r. 1705 a je dílem stavitele Filipa Spannbruckera. V letech 1850–1852 upravován vnitřek kostela, další úpravy proběhly v letech 1885 a 1915.

Farní kostel sv. Jakuba staršího v Městečku Trnávka se připomíná již r. 1406. Na jeho místě byl r. 1752 postaven současný barokní kostel. Roku 1938 byla provedena renovace interiéru a elektrifikace. V letech 1973-1974 prošel významnou opravou. Další opravy proběhly v letech 1976-1977 a 1995-1998.

Farní kostel sv. Jakuba Staršího románského původu doložen r. 1277, vypálen r. 1631, při obnově v letech 1662-1663 přistavěna věž. Významně přestavěn barokně r. 1737, několikrát upravován v 19. stol. Poškozen střelbou r. 1945, naposled opravován v letech 2010-2011.

Novorománský kostel sv. Jakuba staršího z r. 1905 nahradil starší stavbu gotického původu zásadně přestavovanou v letech 1844-1848 a zbořenou r. 1894. Vnitřní zařízení převážně z doby stavby, jeho zlomky též z poloviny 19. stol. ze zbořené stavby. Filiální kostel farnosti Nechanice.

Kostel připomínán roku 1370. Stojí na návsi ve středu městyse. Roku 1845 ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel jednolodní s tříbokým závěrem. Na severní straně přístavek sakristie. Hranolová věž zvonice završena lucernou s jehlanem. Kolem kostela hřbitov. Celý areál od r. 1970 památkově chráněn.

Původně pozdně románský kostel asi z 13. století byl ve století 14. upraven goticky a později barokně. V r. 1837 byla přistavěna velká kamenná věž. V r. 1858 byla postavena fara.

Původně jednolodní gotický kostel s trojboce ukončeným presbytářem z doby kol. r. 1300, hranolovou věží z r. 1695, barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého a předsíní. Upraven koncem 15. století, r. 1710 barokně přistavěna kaple (P. I. Bayer), loď prodloužena r. 1891. Památkově chráněno.

Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího byl zbudován v letech 1771-1782 na místě již kapacitně nevyhovující gotické stavby, doložené od r. 1481. Orientovaná stavba s věží v západním průčelí je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Jakuba St. (a sv. Filomeny od r. 1843) se prvně zmiňuje r. 1344. R. 1766 opraven, v l. 1769-71 barokně rozšířen a přistavěna nová věž (pův. přestav. na hřbit. bránu r. 1856). Kostel opravován v l. 1925, po požáru r. 1956 a v l. 2005-06. Hřbit. zeď s cenným souborem reliéfů křížové cesty.

Pův. gotický kostel byl postaven v 2. pol. 14. století (prvně zmiň. r. 1356). Roku 1586 byl přestavěn, po roce 1840 byl upravován (obec byla v té době centrem panství cisterciáckého kláštera v Oseku). Kostel od r. 1945 chátral, r. 2000 dostal novou střechu a v současnosti slouží jako galerie.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Soubor staveb postavený na příkaz tehdejší vrchnosti z rodu Des-Fours provedl stavitel J. J. Volkert , kostel, roubená zvonice a kostnice z 2. pol. 18. století na místě, kde byla písemně doložená svatyně ze 14. století a po r. 1765 zrušený hřbitov.

Kostel sv. Jakuba Většího vystavěn na místě původního dřevěného kostelíčku v letech 1720-1723 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Barokní stavba vystavěna na protáhlém osmibokém půdorysu z omítaného kamene.

Kostel postaven asi r.1357, nejpozději však do r.1391. Věž kostela postavena roku 1541. K nejcennějšímu v kostele patří fresková výzdoba. U kostelíka stojí dřevěná zvonice ze 16. století s dvěma zvony.