Výsledky hledání míst

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Týnci je pozdně barokní stavba z let 1767-1770. Je filiálním kostelem farnosti Moravská Nová Ves a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Starém Petříně je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v roce 1770 a s úpravou z roku 1806. Má výrazně dominantní věž. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

V r. 1859 získal řád redemptoristů jednopodlažní zámeček, který upravil na klášter a u něj zřídil kapli. V r. 1860 byl položen základní kámen kostela sv. Alfonse a 20. srpna 1862 byl vysvěcen. Po II. světové válce byl klášter zrušen. V r. 2007 provedena oprava střechy a v r. 2013 opravena fasáda.

Římskokatolický kostel sv. Aloise v Otnicích je novorenesanční stavba z let 1855-1858, která nahradila starší svatyně na témže místě. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Venkovský kostel sv. Aloise Gonzagy ve Velké Moravě je klasicistní stavba z r. 1802. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Malá Morava bez pravidelných bohoslužeb. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Kostel založen roku 1767 a vystavěn v letech 1794–1795, v interiéru malířská výzdoba z dílny bratří Kramolínů.

Kostelík sv. Alžběty na Rybím trhu byl založen řádem něm. rytířů jako drobná got. kaple, později rozšířená. Sloužil jako hřbitovní kaple řádu. Později zbarokizován. Dnes slouží potřebám pravoslavné církve.

Filiální kostel byl postaven v l. 1902-1904 Gustavem Redlichem v novoklasicistním slohu. Nahradil starší, dnes již neexistující kapli, která stávala na návsi. Kostel byl slavnostně vysvěcen 6.11.1904. Před vchodem je kamenný kříž z r. 1915 a památník obětem I. světové války.

Kostel sv. Alžběty původně renesanční vystavěný po roce 1553. Barokně přestavěn v letech 1718–1728. Velká novorománská přestavba v letech 1876-9. Při poslední přestavba v roce 1935 byl rebarokizován. Kostel jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem s apsidou

Jednolodní, raně gotická památka, stojící na mírném návrší ve středu obce. Podle stavebně-historického průzkumu je kostel řazen do druhé poloviny 13. století. V přízemí věže kostela se nachází portál, který je datován přibližně okolo roku 1300.

Novogotický kostel byl postaven městem Šanov v l. 1862-1877 podle plánů arch. Heinricha von Ferstela, předního vídeňského architekta. Stavba filiálního kostela byla krom pozemku financována z darů a dobrovolných sbírek. Samostatným farním kostelem od r. 1892. Kostel je zasvěcen sv. Alžbětě Durynské.

Novostavba kostela v letech 2001-2003 nahradila zbořenou provizorní kapli stejného zasvěcení z roku 1932. Jeho loď v podobě zčásti odkrojeného bochníku chleba symbolizuje obětavost a dobročinnost sv. Alžběty, v průčelí dominuje otevřená zvonice ve tvaru otevřeného rámu završeného pozlaceným křížem.

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Gotický kostel postaven ve 14. stol. V letech 1553–58 přestavěn renesančně, v letech 1553–80 dostavěna věž. Roku 1726 barokně úpraven. Okolo byl původně hřbitov, nyní je zde park. Kostel je trojlodní stavba s trojbokým závěrem s pravoúhlou sakristií a oratoří po stranách a hranolovou věží na severu.