Výsledky hledání míst

Starobylý kostel sv. Havla gotického původu z počátku 14. stol. na místě starší stavby. Loď a věž má renesanční zdivo, barokně upravován v 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, které zajišťuje farnost Chrast u Chrudimi.

Modernistický evangelický kostel od Leopolda Bauera z let 1933–38 s železobetonovým skeletem na půdorysu zdvojeného kříže. Po postavení sloužil jako skladiště, vysvěcen až r. 1993.

Kostel v Krásném Lese je jedním z příkladů raně gotické sakrální architektury na Frýdlantsku. Z původní stavby je dochována téměř čtvercová loď, ke které se na východě připojuje lichoběžníkový presbytář s nízkou sakristií. Současný vnější vzhled a věž kostela jsou výsledkem přestaveb v 18. století.

Gotický kostel, který prošel po rozsáhlém požáru renesanční úpravou. Kostel je trojlodní, dominantu tvoří oltář sv. Ignáce.

Farní kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové byl postaven r. 1673 nákladem hr. F.E. z Oppersdorfu. Při kostele zřízeno centrum jezuitů, kteří měli za úkol rekatolizovat okolí. Farnost na Borové byla zřízena až v r. 1785. Od r. 2000 kulturní památka.

Původní kaple sv. Izidora vystavěna r. 1712. V letech 1751–1758 přestavěna na kostel ve stylu vrcholného baroka. Kostelní zvony zrekvírovány za první i druhé svět. války. V současnosti v kostelní věži zavěšeny 4 zvony.

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.

Kostel sv. Isidora v Nových Losinách je klasicistní, původně barokní stavba z let 1819-1821, která vznikla přestavbou kaple z let 1711-1714. Jde o jednolodní kostel s vysokou věží, zasazený do údolní krajiny Jeseníků.

Původně dřevěný kostelík. Později byl postaven kamenný kostel sv. Isidora, u něj zřízena fara. V poslední čtvrtině 19. století vybudován kostel nový. Orientovaná obdélná stavba je na východní straně zakončená hranolovou věží, vstup předsálím na západě.

Klasicistní farní kostel byl založen v r. 1787 na náklady Náboženského fondu Josefa II. v blízkosti lokálie z r. 1785. V říjnu r. 1788 dokončen a vysvěcen knížecím biskupským komisařem Ignazem Kunzlerem. Dne 26. června 1885 lokálie povýšena na farnost. Od r. 1958 je kostel kulturní památkou.

Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s odsazenou apsidou z roku 1682. Na sedlové střeše je hranolový sanktusník s oplechovanou cibulí. V bočních zdech v západní části lodi jsou sdružená obdélná okna s kamenným ostěním.

Děkanský římsko-katolický kostel postaven v letech 1534-1540 jako první protestantský chrám. Z větší části zničen při požáru roku 1873, obnoven podle návrhů architekta Josefa Mockera. Před kostelem „Křížová cesta ke svobodě“.

Kostel sv. Jakuba byl vystavěn kolem r. 1200. Stále má základní znaky románského kostela. Původně byl kostelem farním. V kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, pocházející z kláštera Svaté Pole, zničeného v 15. stol.

Arciděkanský chrám, dominanta Kutné Hory, jehož stavbu začala kolem roku 1330 sedlecká stavební huť a v druhé polovině 14. století ve stavbě pokračovala parléřovská stavební huť. Byl upraven v renesanci a baroku, zachoval si však převážně gotický vzhled.