Výsledky hledání míst

Farní novorománský kostel Panny Marie, Královny posvátného růžence se nachází v Ostravě-Hrabůvce v Metodějské ulici. Byl postaven v letech 1908-1910. Konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance v letech 1900–1. Po roce 1945 jej převzala československá církev husitská, kromě bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce.

Jednolodní špitální kostel Pokory Panny Marie, později sv. Alžběty, založil r. 1364 Jan Očko z Vlašimi. Za husitských válek pobořen, poté opraven a sloužil podobojí. Za třicetileté války znovu poškozen, pustl a 20. dubna 1776 se zřítil. Na jeho místě později stála škola a ještě později hostinec.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1715-1717 vznikl přestavbou starší poutní kaple sv. Františka Xaverského. Později byl přestavěn a rozšířen o věž. Kostel je sakristií propojen se sýpkou, která pravděpodobně byla první obytnou a správní budovou jezuitského statku.

Kostel v Mistrovicích pochází z r. 1844. Jednolodní stavba v klasicistním provedení, na západním průčelí věž. Vnitřní vybavení z doby vzniku kostela. Při severní straně sakristie. Průčelí členěno. Loď s valenou klenbou s lunetami. Kazatelna pozdně barokní. Kostel zapsán do seznamu památek r. 2001.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Hazlově je barokní stavba z let 1687-1688 s využitím románské a raně gotické stavby z 13. stol. Nyní filiální ve farnosti Aš s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Halenkově je jednolodní orientovaná stavba s odsazeným, polygonálně zakončeným kněžištěm a hranolovou zvonicí v západním průčelí. Má plochostropé interiéry a pochází z let 1786-1788. Ve farním kostele se konají pravidelné bohoslužby. Od r. 1994 je památkově chráněn.

Původně gotický jednolodní kostel na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem ze 14. století. Později přistavěna věž, sakristie a předsíň. Opravován po požáru v roce 1865, kolem roku 1900 novogoticky přestavěn. Zařízení z 19. století. V majetku obce. Památkově chráněný.

Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže je raně barokní stavba z let 1648-1652 patrně podle projektu Carla Luraga. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka ČR.

Jednolodní filiální kostel z r. 1799 stojí na místě starší kaple. Přestavbu financoval s přispěním obce místní stavitel Josef Proksch jako poděkování za jmenování dvorním stavitelem ve Vídni. Kostel vystavěl jeho bratr, knížecí stavební mistr ve Štokách. Kostel je památkově chráněný od roku 1958.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Petrovicích je novorománská stavba z let 1846-1849 na místě staršího chrámu z 15. stol., který byl kvůli nestabilnímu podloží zbořen. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Trstěnicích má pozdně barokní podobu z let 1798-1807 se zbytky gotických článků. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně raně barokní kostel Povýšení sv. Kříže byl v letech 1892–1893 přestavěn a rozšířen v eklektickém historizujícím slohu podle návrhu Karla Weinbrennera. Mnohokrát upravován a doplňován. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami bez památkové ochrany.

Původní kostel postaven před pol. 14. stol. R. 1580 přistavěna věž. Vypálen r. 1663 během tureckého vpádu. V l. 1771-1772 barokně přestavěn a rozšířen. V l. 2000-2003 provedena generální oprava. Součást městské památkové zóny.

Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1760-1770 postaven na místě starší stavby zásluhou J. Ch. Swéerts-Sporcka. Jednotné rokokové vnitřní zařízení pochází z doby stavby. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Dvůr Králové n. L. s pravidelnými bohoslužbami.