Výsledky hledání míst

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Morový sloup, završený sousoším Madony s dítětem a doplněný obvyklou galerií ochranných světců, ozdobil mohelnické náměstí roku 1717. V roce 2014 místo upraveno a sloup zrekonstruován.

Barokní morový sloup postavil v. l. 1718-21 mistr Appeler z Litomyšle, vysvěcen r. 1726. Na 15 m sloupu socha P. Marie, na podstavci reliéfy ze života P. Marie, na rozích sochy sv. Floriána, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána a andělíčků.

Sousoší Immaculaty s postavami sv. Floriána (nezvykle je levák, hasí levou rukou), Václava, Jana Nepomuckého, Vavřince, Anny, Antonína Paduánského, Felixe a Rocha postavil před r. 1712 snad J. V. Haysler, zadavatelem byla rodina Melnických.

Votivní sloup z let 1724 – 1736, postaven obcí Hradčany jako poděkování za ukončení moru v l. 1713 – 1714. Autor projektu je neznámý, na sochařské výzdobě se podíleli F. M. Brokoff a F. I. Weiss.

Před kostelem stojí raně barokní sousoší. Sloup vztyčen roku 1697. Na trojhranném podstavci na hlavici sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dozdoben korintskou hlavicí a soškami sv. Václava, Barbory a Šebestiána, vlevo archanděla Gabriela u P. Marie. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

V r. 1891 byl ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích, který inicioval zřízení Mariánského sadu se souborem 7 zděných kapliček symbolizujících Sedm radostí Panny Marie. Výklenkové kaple byly postaveny v průběhu r. 1892.

Pískovcový hladký mariánský sloup se sochou Panny Marie a Ježíška z r. 1692. Vystavěn frenštátskými měšťany za faráře Jakuba Valentina Paličky jako poděkování za ukončení morové rány a za ochranu před ní. Socha má poměrně lidové vzezření, z čehož lze usuzovat na autorství místního sochaře.

Barokní mariánský sloup na Tyršově náměstí v Hostomicích pochází z r. 1714, obnoven byl r. 1924. Socha Panny Marie je nahrazena kopií.

Na náměstí v Nových Dvorech se nachází pískovcové sousoší z počátku 18. století. Na podstavci je vyobrazena ležící Maří Magdaléna s lebkou, po stranách mariánského sloupu jsou čtyři sochy světců.

Barokní pískovcový morový sloup z l. 1745-46 zřejmě od místního sochaře. Na římsovaném podiu s volutovými křídly sochy sv. Jana Nepomuckého, Prokopa, Floriána a Štěpána. Z pódia vyrůstá sokl a z něj nízký čtyřhranný obelisk. Nahoře socha Panny Marie Immaculaty stojící na zeměkouli.

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.

Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka postaven v roce 1890 kamenickým mistrem Slejškou. Vrcholová socha Panny Marie je z hořického pískovce. Sloup s dekorativní hlavicí je ze žuly, stejně jako hranolový podstavec pod ním. Sloup restaurován v roce 1996.

Mariánský sloup ve vrcholně barokním stylu byl postaven jako poděkování za za přežití morové rány, která zasáhla město r. 1714. Sloup byl dokončen r. 1720. Za autora je označován Michael Kössler nebo Jan V. Sturmer. Opravy sloupu v l. 1911, 1931, 1958 a 1994–96. Od r. 1958 je chráněnou památkou ČR.

Replika sloupu, který nechal v roce 1650 postavit Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před švédskými vojsky roku 1648. Sloup byl jako symbol monarchie a rekatolizace 3. 11.1918 davem stržen. Replika byla postavena v půli roku 2020, kopii díla vytvořil Petr Váňa.