Výsledky hledání míst

Renesanční, barokně upravený a rozšířený kostel v prostoru někdejší vsi Mnichov, zaniklé v 2. pol. 15. stol. Nahradil starší vlastnický kostel, z něhož přežila dolní část sousední zvonice. Za závěrem na hřbitově hrobka rodu Hohenlohe-Schilingfürst.

Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí

Kostel postavený za hradbami města, první zprávy z 2. pol. 15. století (sv. Kříže), zachován gotický presbytář. Později v užívání Jednoty českobratrské, později opět katolický (Navštívení Panny Marie). Po opravě r. 1772 zasvěcen sv. Barboře.

Pozdně gotický kostel z konce 15. století, pravděpodobně dílo Andrease Günthera z Chomutova. Leží u staré obchodní cesty do Lipska. Objekt nikdy nebyl dostaven. Původní záměr svojí rozlehlostí a rozměry zřejmě přesáhl možnosti a význam lokality.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.

Barokní kostel byl postaven r. 1753 na tehdejším městském hřbitově, stavební plány vypracoval Anton Scholz. R. 1755 kostel vyzdobil freskami Ignác Oderlický. Za josefínských reforem byl kostel r. 1784 uzavřen; r. 1790 obnoven jako hřbitovní kaple. Opraven v letech 1853 a 1900 (po zásahu bleskem).

Pozdně barokní kostel ve Světlé Hoře pochází z roku 1798. Jde o jednolodní kostel uprostřed hřbitova, uvnitř se nachází původní křížová cesta a kazatelna. Větší opravy proběhly začátkem 21. století. Výmalba kněžiště za svatostánkem je původní. Kostelní varhany pocházejí z roku 1913.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.

Kostel postavený krátce před r. 1503 na místě poutního místa snad již z 12. století. V 17. stol. za jezuitů významné místní poutní místo. Kostel zrušen za josefínských reforem a prodán ve veřejné dražbě. Dále sloužil jako sklad a chátral. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

Římskokatolický farní kostel svaté Barbory, jehož stavba byla dokončena v r. 1658 v pozdně renesančním slohu, nahradil původní gotický chrám zničený r. 1426 husity. Nynější kostel vznikl barokní přestavbou r. 1742. V roce1829 následovala ještě klasicistní úprava hlavního průčelí.

Odsvěcený kostel z let 1872-1875 v novogotickém slohu. Stavbu financoval baron Fr. Klein, spolumajitel místních železáren. Po II. světové válce sloužil jako sklad. Po r. 1989 vrácen církvi a od r. 2006 je v majetku obce. Dnes se v něm pořádají svatby, koncerty a jiné kulturní akce.

Kostel a farář je v Komořanech zmiňován již r. 1347. V r. 1804 byl kostel novogoticky přestavěn. Současná budova fary byla postavena r. 1821 v klasicistním slohu. V letech 2006-2010 proběhla rekonstrukce zchátralé fary, kostela a celého okolí do nynější podoby.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Barokní kostel sv. Barbory a sv. Michala z let 1730-333 stojící na místě původního dřevěného kostela z r. 1300. V polovině 19. století upravován.

Kostel z poloviny 14. století. Vyhořel v roce 1654 a z původně gotického stylu opraven v duchu baroka. Dodnes se zachoval v dobrém stavu.