Výsledky hledání míst

Barokní kostel s gotickou věží. Kostel se prvně zmiňuje r. 1333, po ničivém požáru r. 1654 byla zachována jen věž, zbytek byl nově vystavěn v barokním stylu, stavba byla dokončena r. 1705. Kostel byl znovu opravován po požárech v l. 1769 a 1771. V l. 1993 - 1998 proběhla jeho celková rekonstrukce.

Jednolodní obdélná stavba s půlkruhově zakončeným závěrem a sakristií na jižní straně postavena r. 1791, hranolová věž v Z průčelí pochází ze stavby staršího kostela. Konečná podoba z roku 1858. V roce 2013 byly zahájeny opravy omítek kostela. Před kostelem kamenný klasicistní kříž z roku 1782.

Kostel svaté Máří Magdalény je jednolodní kostel z roku 1735 s bohatě členěnou fasádou. K areálu patří ohradní zeď se vstupní branou a sousoší Piety před branou.

Kostel sv. Máří Magdalény je románská stavba s věží z doby kolem r. 1127, rozšířena patrně v 18. stol., velká oprava r. 1837, při níž pořízena většina vnitřního zařízení. Nyní filiální kostel ve farnosti Vilémov u Golčova Jeníkova.

Pozdně klasicistní farní kostel sv. Máří Magdalény ve Včelákově z let 1844-1848 nahradil starší gotickou stavbu. Postaven na svahu kopce v dominantní poloze. Malířskou dekoraci provedl jako samouk farář Jan Kohel. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

První zmínka o kostele v Arnolticích pochází z roku 1404, pravděpodobně je nejméně o 100 let starší. Z původní stavby se dochovala spodní část věže a nejzápadnější část lodi, zbytek vznikl v letech 1738–39. Poslední velká oprava 1894.

Kostel na levém břehu Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území města Frýdlant. Předpokládá se, že k němu se vztahuje zmínka z roku 1316. Z původní stavby se zřejmě dochovala spodní část zdí lodi, presbytář pochází buď z 15. nebo 16. století, současný vzhled z počátku 18. století.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Kostel sv. Máří Magdalény na místě raně středověkého opevněného hradiště tvoří mimořádně hodnotný sakrální areál. Je to románská rotunda z konce 12. stol. s pozdějšími úpravami z 15. a 18. století. Nyní filiální kostel ve farnosti Babice u Lesonic. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Máří Magdalény na ohrazeném hřbitově v obci Telecí tvoří spolu s branou zvonice a márnicí celistvě dochovaný areál z konce 14. stol., zachovaný v barokní úpravě s novogotickými doplňky. Je kostelem filiálním s pravidelnými bohoslužbami. S celým areálem je od r. 1958 památkově chráněn.

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.

Kostel sv. Máří Magdaleny v Bohutíně je novogotická stavba z let 1887-1892 podle projektu Ludvíka Láblera. Nahradil starší gotický kostel ze 14. století, později barokně přestavěný. Je kostelem farním, avšak zdejší farnost je administrována ex currendo z Příbrami.

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Jasenné postaven r. 1672, v r. 1732 prodloužen a v r. 1737 přistavěna věž. Nyní kostel farní s pravidelnými nedělními bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu přestavěn barokně v letech 1720-1721 hrabětem F. A. Sporckem, po požáru r. 1882 upraven klasicistně a přistavěna nová věž. V presbytáři náhrobní kameny rodičů a sourozenců vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Na přelomu 17.-18. století byl na místě starší kaple z 15. století postaven jednolodní barokní kostel sv. Máří Magdalény. Autorem stavby byl italský architekt Domenico Martinelli. Stavba souvisela s obnovou samostatné římskokatolické farnosti.