Výsledky hledání míst

K románsko-gotickému kostelu s obdélnou lodí a poloválcovou apsidou z konce 13. stol. v l. 1751-1752 přistavěl stavitel Johann Georg Prämer novou loď s hranolovou věží v průčelí. Další úpravy v letech 1776, 1779, 1901 a 1905. Chrám od r. 1782 slouží jako římskokatolický farní kostel.

Kostel v Tuněchodech gotického původu z 1. pol. 14. stol., přestavěn goticky v polovině 15. stol a upravován barokně r. 1690. Současnou podobu získal při restaurování Frant. Schmoranzem r. 1883. Nyní filiální ve farnosti Mikulovice u Pardubic a využíván jen příležitostně.

Gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele doložen r. 1309 jako farní, r. 1564 zásadně přestavěn renesančně, menší rokokové stavební úpravy provedeny r. 1781 a v 19. století upraveno průčelí. Po 2. světové válce kostel i okolní hřbitov neužíván a zchátral, r. 2007 převzat darem obcí a zahájeny opravy.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Farní kostel v malém parčíku byl postaven v l. 1722-1728. V r. 1775 vyhořel a žár roztavil jeho zvony. V r. 1776 byly zvony znovu přelity a v r. 1803 spolu s malým zvonem z radnice umístěny do kostela. V období světových válek byly zvony zabaveny a použity na válečné účely.

Původní gotický kostel pochází z r.1283. Barokně přestavěn v l.1676–1680. Tehdy přistavěna hranolová věž. Další přestavby kostel prodělal v l.1768–1769 a v pol.19.st. K dalším úpravám a opravám docházelo po celé 20. století.

Původně románský kostel z poloviny 13. století. Jediným detailem této doby je románské střílnové okénko. Na přelomu 18. a 19. století klasicistně upravený. V 19. století prošel puristickými stavebními úpravami.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

V r. 1859 získal řád redemptoristů jednopodlažní zámeček, který upravil na klášter a u něj zřídil kapli. V r. 1860 byl položen základní kámen kostela sv. Alfonse a 20. srpna 1862 byl vysvěcen. Po II. světové válce byl klášter zrušen. V r. 2007 provedena oprava střechy a v r. 2013 opravena fasáda.

Kostel byl postaven v letech 1801-1802 v empírovém slohu a r. 1802 byla vedle něj vybudována fara. V r. 1840 zhotovil malíř Liechtensteinů Jan Dalinger obraz na hlavní oltář kostela. V r. 2008 byla budova fary zrekonstruována a dnes slouží jako penzion. Kostel je filiální.

Kostel založen roku 1767 a vystavěn v letech 1794–1795, v interiéru malířská výzdoba z dílny bratří Kramolínů.

Kostelík sv. Alžběty na Rybím trhu byl založen řádem něm. rytířů jako drobná got. kaple, později rozšířená. Sloužil jako hřbitovní kaple řádu. Později zbarokizován. Dnes slouží potřebám pravoslavné církve.

Filiální kostel byl postaven v l. 1902-1904 Gustavem Redlichem v novoklasicistním slohu. Nahradil starší, dnes již neexistující kapli, která stávala na návsi. Kostel byl slavnostně vysvěcen 6.11.1904. Před vchodem je kamenný kříž z r. 1915 a památník obětem I. světové války.

Kostel sv. Alžběty původně renesanční vystavěný po roce 1553. Barokně přestavěn v letech 1718–1728. Velká novorománská přestavba v letech 1876-9. Při poslední přestavba v roce 1935 byl rebarokizován. Kostel jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem s apsidou