Výsledky hledání míst

Mezi obyvateli hornického města Hrob se od poloviny 16. stol. šířilo luterství. S pomocí saských souvěrců si roku 1611 postavili kostelík. Jeho zboření 12. 12. 1617 bylo jednou ze záminek k povstání proti Habsburkům, kterým začala třicetiletá válka.

Pískovcový kříž z roku 1859 v sedle pod Božanovským Špičákem, na významné křižovatce cest. Na podstavci je reliéf Panny Marie s nápisem a stopami polychromie, na zadní straně je údaj o opravě, kterou roku1886 provedl Matouš z Úpice.

Původně soukromá modlitebna Mordechaje Maisela, dvorního Žida Rudolfa II., byla jako renesanční postavena v letech 1590–92. Současná novogotická podoba z let 1892–94 a 1900, kdy při asanaci okolních domů došlo k odhalení západního průčelí. Po roce 1945 součást židovského musea.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Kaple zvaná Malá vznikla před polovinou 19. století na rozcestí v půli cesty mezi Činovem a Žalmanovem. Jednalo se o jednoduchou kamennou kapli, která patřila, podobně jako nedaleká kaple Panny Marie, k usedlosti čp. 7 Josefa Grunda. Po odsunu německého obyvatelstva chátrala až zcela zanikla.

Zbytky nejstarší synagogy ve Velkém Meziříčí. Vznikla před začátkem 16. století, do druhé světové války sloužila jako zimní modlitebna, poté jako skladiště. Zbořena v roce 1962.

Barokní sousoší z roku 1685, sochy Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského z roku 1723.

Sousoší z roku 1722 od neznámého mistra. Pozoruhodná je zejména oboustranná socha Panny Marie na vrcholu, která se obrací k severu i jihu. Samostatná část kdysi významného mariánského poutního místa, postavená na místě údajného nálezu mariánské sošky.

Barokní sousoší z r. 1725, centrální socha Panny Marie s Ježíškem je připisována dílně Ferdinanda Brokoffa. Kromě mariánské sochy tvoří sousoší plastiky sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z červeného pískovce.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.

Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.

Před kostelem stojí raně barokní sousoší. Sloup vztyčen roku 1697. Na trojhranném podstavci na hlavici sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dozdoben korintskou hlavicí a soškami sv. Václava, Barbory a Šebestiána, vlevo archanděla Gabriela u P. Marie. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Barokní mariánský sloup postavený na Velkém náměstí na paměť moru, který v Kroměříži řádil v roce 1680. Na podstavci sloupu čtyři sochy světců a erb biskupa Karla II. z Liechtenštejna.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.