Výsledky hledání míst

Kostel sv. Vavřince je pozdně barokní stavba z konce 18. století, k níž byla r. 1853 přistavěna sakristie. Opravován byl začátkem 21. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Vavřince v Plenkovicích je raně gotického původu, což dosvědčuje jeho jádro. Nyní v barokní podobě ze 17. století. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami je zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Novorománský kostel sv. Vavřince v Květné vznikl r. 1902 přestavbou středověkého dřevěného kostela, doloženého již r. 1350. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Polička bez pravidelných bohoslužeb. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě je v jádru pozdně románská stavba z 13. stol. s barokní věží, která byla r. 1899 rozšířena o příčnou loď a půlkruhovou apsidu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Gotický farní kostel založila česká královna Eliška Rejčka r. 1324 jako orientovanou jednolodní stavbu. Věž z počátku 16. stol. Zděná osmiboká jehlanová střecha věže z let 1883-1884. Kostel rozšířen v letech 1912-1913 o nové trojlodí a presbytář. Z původního kostela ponechán presbytář a věž.

Kostel sv. Vavřince v Mrákově byl na návsi vybudován v letech 1811–1813 na místě starší, patrně gotické stavby kostela či kaple. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Poutní místo Vavřineček s barokním kostelíkem sv. Vavřince se nachází na Veselé hoře jihozápadně od Domažlic. Původně místo slavných poutí, nyní též dějiště Chodských slavností. Bohoslužby několikrát ročně.

Původně barokní kaple z let 1730-1731 s pozdějšími přestavbami na kostel ve 20. století. Jednolodní kostel s přistavěným čtyřbokým presbytářem a sakristií. Přilehlý park se sousoším Svaté rodiny, výklenkovou kaplí a náhrobkem pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitze. Památkově chráněno.

Původně raně gotický kostel sv. Vincence (presbytář a sakristie), r. 1494 postavena loď s věží. Přestavěn barokně v letech 1708-1709 (loď, nově postavena věž, brána před kostelem), a to podle Pavla Ignáce Bayera za finanční podpory knížete Františka Adama Schwarzenberga.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Pod kopcem Březník, na kterém měl poustevnu pozdější svatý Vintíř (Günther), vznikla u pramene léčivé vody roku 1618 jemu zasvěcená kaple, ke které začala chodit procesí. V průběhu 18. století se z ní vyvinul kostel a kolem něj prosperující poutní místo.

Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.

Barokní kostel sv. Víta byl vystavěn Františkem Kermerem v l. 1770–75 náhradou za zbořený gotický kostel. Z původního kostela se dochovala krypta s hrobkami Půticů a Oppersdorfů. Kostel je jednolodní s obdélným závěrem a hranolovu věží v průčelí.

Sýpka zřízená roku 1823 s použitím konstrukcí farního kostela na Podolci. Ten v letech 1255–1420 náležel johanitům, poté špitální. Vypálen 1631 císařskými, obnoven 1655, zrušen 1787. Součást městského dvora.