Výsledky hledání míst

Kostel sv. Vavřince byl postaven v pseudogotickém stylu v 19. století na místě staršího svatostánku, připomínaného jako farní roku 1356 a také 1680. Jeho dipozice je jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem na východní straně.

Gotický kostel sv. Vavřince stojí pravd. na místě bývalé kaple, poprvé je připomínán r. 1364 jako farní. V 18. st. barokně přestavěn, gotický ráz tím nebyl zcela setřen. Dochovány četné gotické prvky: klenba závěru, portál, obnovené kružby...

Kostel sv. Vavřince zmiňován r. 1359. Přestavěn r. 1550. V pol. 19. stol. byl starý kostel zbořen a na jeho místě byl v l. 1876–77 vystavěn dnešní pseudogotický kostel dle projektu architekta F. Schmoranze. V klenbě svorník z původního kostela.

Původně gotický kostel v Kraselově se poprvé připomíná roku 1363. Prošel výraznou raně barokní přestavbou (1684–88), která mu dala netypický trojkřídlý půdorys. Obklopuje ho bývalý hřbitov s barokní výklenkovou kaplí.

Dvojlodní kostel s polygon. závěrem, věží, sakristií s depozitářem v patře postavili v l. 1492–1506 mistři Beneš a Mikuláš, bohatě zdobená kazatelna a pastoforium od Matěje Rejska. Regotizace r. 1873 výrazně zasáhla interiér (mj. změněn na trojlodní)

Empírový kostel postavený v l. 1816–21 na místě dřevěného gotického kostela. Roku 1861 blesk zničil věž a požár roztavil zvony. Jednolodní stavba s trojboce zakončeným závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.

Barokní kostel obklopený hřbitovem s řadou pozoruhodných náhrobků stojí v nejvýše položené části Tatobit. Stavba z let 1714–50 byla roku 2001 důkladně opravena.

Jednolodní farní kostel sv. Vavřince, postaven před r. 1255. Před polovinou 16. století byla přistavěna sakristie a loď. V r. 1620 pobořen a v r. 1645 vypleněn Švédy. R. 1908 přistavena nová sakristie a sjednoceny fasády.

Gotický kostel z 13. století přestavěný roku 1746 Lichtenštejny v barokním slohu.

Barokní kostel z roku 1691, přestavěn 1769, úpravy 1936–7. Postaven na místě staršího předchůdce (dochován renesanční náhrobek 1557) na výšině ve východní části vsi. Jednolodní s odsazeným presbytářem, bedněná věžice za štítem. Kolem bývalý hřbitov.

Jednolodní obdélný barokní farní kostel z doby před rokem1780. Nejstarší součástí vybavení je barokní oltář Panny Marie s dřevěnou sochou Žebrácké madony z let 1380–90. Ve výbavě je i renesanční obraz Vidění Ezechielovo z roku 1610.

Kostel postavila pravděpodobně kolem roku 1270 zvíkovská královská huť. Severní loď s věží přistavěna ve 14. stol. Jižní loď později sloužila katolíkům, severní utrakvistům. Poslední výrazná přestavba kostela proběhla v 18. století.

Gotický kostel s obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem klenutým postaven po r. 1370. Na přel. 15. a 16. st. přistavěna sakristie završená hranolovou věží, presbytář nově zaklenut křížovou žebrovou klenbou. Ve 2. pol. 18. st. barokně přestavěn (mj. prodloužena loď). Mobiliář převážně z 18. století.

Barokní novostavba z roku 1724 na místě dřevěného kostela z 15. století. Kostel nechal postavit hrabě Jan Karel Straka z Nedbalic. Kostel byl opraven v roce 1892. Většina zařízení je barokní, část pochází z původního dřevěného kostela.