Výsledky hledání míst

Římskokatolický kostel sv. Václava v Třeběticích je novogotická stavba z r. 1854. Od r. 1867 je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Václava v Domaníně je pozdně barokní stavba z let 1786-1788, která byla r. 1932 významně přestavěna. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Na rozdíl od sochy sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním, není památkově chráněn.

Kostel sv. Václava v Ostrožské Nové Vsi je pozdně barokní stavba z let 1771-1775. Je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Václava v Krásném je pozdně barokní stavba z r. 1737. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Sněžné na Moravě s omezeným konáním bohoslužeb. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Kostel sv. Václava a fara se připomíná od 14. století. Současný vrcholně barokní římskokatolický farní kostel je výsledkem přestavby z let 1718-1734. Původní projekt vypracoval italský architekt a kněz Domenico Martinelli.

Původně hradní kaple (1359), přestavěná koncem 15. století na kostel. Jednolodní s téměř čtvercovou lodí, zakončený polygonálním závěrem a sakristií na jižní straně. Jediný pozůstatek středověkého lomnického hradu. Památkově chráněný.

Hřbitovní kostel sv. Václava v Tachově postaven ve 14. stol. Renesančně přestavěn M. Wudickerem po požáru r. 1561. R.1786 zrušen. Rodinou Windischgrätzů r. 1821 upraven na rodinnou hrobku. Unikátní soubor 43 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol. umístěných po obvodu kostelní lodi a presbytáře.

Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. Postaven zásluhou drobovické komendy řádu německých rytířů, podstatně přestavěn v 19. stol. Dochován pův. presbytář a obvodové zdivo lodi. Nyní filiální kostel ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Renesanční kostel sv. Václava v Číbuzi postaven r. 1601 na místě staršího, kostel ve vsi doložen již koncem 13. stol. Přestavěn barokně po požáru r. 1772, dále opravován v letech 1839, 1897, 1972, 1987 a 1995-1996. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Pozdně barokní kostel byl postaven v l. 1752–54 podle návrhu Anselma Luraga na místě staršího dřevěného kostela (zmiň. r. 1384). Kostelní loď je nejvyšší v mělnickém okrese. Z původního hřbitovního areálu u kostela se zachovala barokní kostnice (18. stol., A. Lurago).

Gotický kostel, v letech 1672 – 1710 přestavěn barokně. R. 1770 rozšířen a přistavěna věž. Orientovaná jednolodní stavba s pětiboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí, od jihu předsíň, od severu sakristie. Před kostelem barokní pískovcové sousoší Apoteózy sv. Jana Nepomuckého (cca 1770).

Barokní kostel vystavěn v letech 1740 – 1743 v místě zbořené gotické svatyně. Jednolodní obdélná stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem a osově umístěnou sakristií nad níž stojí hranolová věž. Fasády členěny pilastry, okna kasulová. Zařízení pseudorenesanční. V současnosti ve špatném stavu.

Kostel sv. Václava je jednolodní budova, která je typickou ukázkou stavební památky josefínské doby. K vysvěcení kostela došlo v roce 1788.

Kostel postaven kol. r 1270, poprvé zmiňován v r. 1352. Presbytář a sakristie zbytkem pův. gotické svatyně, loď a věž z barokní přestavby r. 1716. Klasicistní úprava kostela cca 1825. Nad hlavním vchodem erb Thunů a socha sv. Václava. Před kostelem hřbitovní brána se sochami sv. Rocha a Floriána.

Neslohová neorientovaná stavba s obdélnou lodí, půlkruhem zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postavena r. 1929 podle projektu Tomáše Šípka z Olomouce náhradou za zbořenou kapli sv. Urbana. Z kaple přenesen do kostela kříž a jiné vybavení interiéru, r. 1983 nahrazeny novým.