Výsledky hledání míst

Prvně kostel sv. Františka z Assisi z roku 1938. Dnes moderní kostel s kruhovým půdorysem z 21. stol patřící římskokatolické farnosti Chodov, návrh architektky Vítězslavy Rothbauerové. Základní kámen položen 27. 8. 2005 arcibiskupem Miloslavem Vlkem. Je prvním kostelem zasvěceným Matce Tereze.

Z tvrze přestavěn roku 1772 Alžbětou de Quasco. Od r. 1856 majitel Jan Nepomuk, hrabě Harrach. V roce 1872 získal Josef Götzl. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a v současnosti je v soukromém vlastnictví.

Litoměřický koncentrační tábor byl zřízen jako zdroj pracovní síly pro sousední nacistickou podzemní továrnu Richard v bývalých dělostřeleckých kasárnách Čsl. armády v květnu r. 1944. Táborem prošlo asi 14 000 vězňů. Přeživší byli propuštěni na svobodu 5. 5. 1945. Po válce zde byly sklady ČSLA.

Pomník připomínající památku umučených ze zdejšího koncentračního tábora zbraní SS z období let 1944-45.

Tvrz byla založena někdy kolem roku r. 1400. V písemných pramenech starší zmínky o tvrzi chybí. V 17. stol. vlastnil Konecchlumí Vilém st. Konecchlumský, který byl r. 1621 popraven s dalšími českými pány za účast na stavovském povstání. V 18. stol. byla tvrz přestavěna na sýpku.

Koněpruské jeskyně byly objeveny v roce 1950 při těžbě vápence. Zpřístupněny byly v roce 1959 a dnes představují nejdelší známý jeskynní systém v Čechách. Hlavní modelace jeskynních prostor proběhla před 25-30 miliony lety a nejstarší dochovaná výzdoba je stará více než 1 milion let.

Koněspřežná železniční dráha České Budějovice-Linz (128,7 km) byla vybudována v l. 1825-1830 (arch. F. A. Gerstner), r. 1872 byla nahrazena parostrojní železnicí. Památkami po koněspřežné dráze u Velešína jsou bývalá přepřahací stanice a hostinec Veselka - Holkov a dva kamenné můstky / propustky.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze ze 14. stol. Do konce 17. stol. byl často přestavován v gotickém, renesančním a poté barokním slohu. Dnes zámek slouží jako umělecká škola, koncertní a obřadní síň, atp.

Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.

Konírna je nedílnou součástí čestného dvora zámku v Týnci. Pravděpodobně barokního původu, zaznamenává ji Císařský povinný otisk stabilního katastru v r. 1837. Volně stojící zděný přízemní objekt při severozápadním nároží zámku; na obdélném půdoryse, krytý mansardovou střechou. Památkově chráněný.

Stavba cihlového síňového trojlodí konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie má svůj základ v románské stavbě z roku 1204. R. 1540 kostel postoupen městu Opavě. Západnímu dvouvěžovému průčelí dominuje jižní věž (66m) s barokní nástavbou.

Další z řady městských paláců v severní části středověkého Benešova nad Ploučnicí. Stojí mezi Horním zámkem a farním kostelem. Postaven 1552 pro Friedricha ze Salhausenu, později patřil některému z majitelů Konojed. Od roku 1705 špitál, dnes prázdný.

Nepatrné zbytky tvrze z 13. století, písemně doložené roku 1352. V roce 1416 je uváděn Kuneš z Konojed, majitel hradu Zlenice. Tvrz zanikla po roce 1444. Zmínka o pusté tvrzi se objevuje ještě v roce 1677 v černokosteleckém urbáři.

Dnešní zámek byl vystavěn Janem Kristiánem Sweertsem na základech staršího renesančního zámku který sloužil jako špitál pro chudé (1699) a klášter který byl v roce 1786 zrušen. Posledním majitelům, rodině Delhaesů byl zámek v roce 1945 zkonfiskován.

Zámek, pův. hrad, postaven kolem r. 1294 Tobiášem z Benešova. Goticky upraven poč. 16. stol. Jiřím ze Šternberka, renesančně r. 1605 Hodějovskými z Hodějova. Po r. 1725 barokně přestavěn Janem Josefem z Vrtby. Od r. 1887 v majetku F. Ferdinanda d´Este, romanticky upraven. Od r. 1921 v majetku státu.