Výsledky hledání míst

Kamenná rozhledna z r. 1938 v nadm. výšce 1066 m.n.m. Otcem myšlenky byl spisovatel K. Klostermann. Za války sloužila jako protiletecká pozorovatelna. Po r. 2001 byla navýšena - vyhlídka 30 m nad zemí.

Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.

Valy na poloostrově Klůček u Máchova jezera jsou často považovány za pozůstatky opevnění bývalé tvrze. Na to jsou však poměrně mladé, pocházejí z konce 18. stol. - poč. 19. stol., a podle historiků F. Gabriela a J. Panáčka jde patrně o stopy dobývání železné rudy či pozůstatky vinohradu.

Rozlehlé tvriště v areálu zemědělského dvora. Dochováno ploché jádro bez zbytků zdiva a příkop. Doba vzniku tvrze je nejistá, avšak k polovině 17. století je uváděna jako zpustlý objekt.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.

První zpráva o tvrzi v Kněževsi pochází z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. R. 1420 dobyta křižáky císaře Zikmunda, jako obnovená doložena r. 1434 v majetku Vítka z Landštejna. Během 16. stol. zpustla, při prodeji vsi r. 1575 byla již zaniklá. Na jejím místě nyní pozdně barokní statek.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.

Původní zámek z poloviny 18. století na místě tvrze (90. léta 16. století), dnešní podoba z roku 1906. Secesní zámek s historizujícími prvky. Dvoukřídlý, jednopatrový s kaplí, spojenou se zámkem visutou chodbou. U něj menší park. V 2. polovině 20. století domov důchodců, nyní soukromý majetek.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Existence obce je potvrzena od počátku 14. stol., první zmínka o tvrzi je z r. 1361, kdy je sídlem Ješka Tupce. Později zde sídlí Ctibor z Kněžmosta, zmiňovaný v letech 1373 a 1380. Později tento rod, který se dál píše z Valečova a Kněžmosta, své sídlo opouští. Záhy bylo zničeno nepřítelem.

Středověké a novověké vladycké sídlo. V písemných pramenech poprvé připomínané ve 2. polovině 14. století. Zaniklé beze stop.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Panský pivovar z r. 1879 vybudovaný knížetem Colloredo-Mannsfeldem. V r. 1909 přeměněn na parostrojní. Za II. sv. války zabaven Němci, v r. 1945 zkonfiskován. Výroba zde byla ukončena v r. 1975. V letech 2005–07 byl přeměněn na rezidenční areál.

Náhradní správní centrum po třicetileté válce v Prostějově, za zdejší zámek – tzv. Knížecí dům.