Výsledky hledání míst

Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Havla na návrší Havlín stojí na místě starší kaple – první zmínka z roku 1115. Dnešní podoba je barokní, zachovány románské stavební prvky a fragmenty románských fresek. V blízkosti osmiboká barokní kostnice.

Barokní kostel sv. Havla postaven v letech 1708–11 na místě staršího dřevěného kostela italským stavitelem N. Raimundim.

Kostel založen již před r.1260, i po přestavbě v 16. st. zachován gotický ráz. Do r. 1640 kostelem farním. R. 1939 proveden archeologický průzkum a v l. 1998–2000 generální oprava kostela. Na hřbitově u kostela stojí malá šestiboká barokní márnice.

Kostel sv. Havla v Sulkovci je bezvěžová pozdně barokní stavba z r. 1736. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je památkově chráněn společně s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním.

Areál s kostelem, ohradní zdí, kamenným křížem a 16 litinovými kříži. Původně gotický kostel prvně zmíněn r. 1352, přestavěn barokně v 17. stol., poslední úprava v r. 1908. Jednolodní stavba na obdélném půdorysu s užším pravoúhlým presbytářem s opěráky, obdélnou sakristií a hranolovou věží.

Starobylý kostel sv. Havla gotického původu z počátku 14. stol. na místě starší stavby. Loď a věž má renesanční zdivo, barokně upravován v 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, které zajišťuje farnost Chrast u Chrudimi.

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.

Funkcionalistická budova Jubilejní Masarykovy základní školy z roku 1930 navržená vynikajícím meziválečným architektem Milošem Lamlem. Po ukončení školní výuky v roce 2008 sídlí v budově od roku 2013 Muzeum Drahanské vrchoviny a vzdělávací centrum TGM.

Modernistický evangelický kostel od Leopolda Bauera z let 1933–38 s železobetonovým skeletem na půdorysu zdvojeného kříže. Po postavení sloužil jako skladiště, vysvěcen až r. 1993.

Kostel v Krásném Lese je jedním z příkladů raně gotické sakrální architektury na Frýdlantsku. Z původní stavby je dochována téměř čtvercová loď, ke které se na východě připojuje lichoběžníkový presbytář s nízkou sakristií. Současný vnější vzhled a věž kostela jsou výsledkem přestaveb v 18. století.

Gotický kostel, který prošel po rozsáhlém požáru renesanční úpravou. Kostel je trojlodní, dominantu tvoří oltář sv. Ignáce.

Farní kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové byl postaven r. 1673 nákladem hr. F.E. z Oppersdorfu. Při kostele zřízeno centrum jezuitů, kteří měli za úkol rekatolizovat okolí. Farnost na Borové byla zřízena až v r. 1785. Od r. 2000 kulturní památka.

Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.

Kostel sv. Isidora v Nových Losinách je klasicistní, původně barokní stavba z let 1819-1821, která vznikla přestavbou kaple z let 1711-1714. Jde o jednolodní kostel s vysokou věží, zasazený do údolní krajiny Jeseníků.

Původní kaple sv. Izidora vystavěna r. 1712. V letech 1751–1758 přestavěna na kostel ve stylu vrcholného baroka. Kostelní zvony zrekvírovány za první i druhé svět. války. V současnosti v kostelní věži zavěšeny 4 zvony.