Výsledky hledání míst

Novogotický jednolodní kostel Panny Marie s hranolovou třípatrovou věží v západním průčelí. Nachází se v dominantní poloze na návrší nad vsí na jejím jihovýchodě. Byl postaven v roce 1903. Výklenková kaple sv. Vojtěcha v blízkosti kostela je datována do roku 1826. Kostel přístupný v době bohoslužeb.

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.

Novogotický kostel na návsi postaven r. 1900. Jednolodní s předsunutou předsíní se vstupním portálem, vrcholící hranolovou zvonicí s kuželovou střechou s křížem. Ukončen presbytářem s pětibokým závěrem a po jeho záp. straně přilehlou sakristií. Kolem park s výklenkovou kaplí (viz samostatné heslo).

Moderní stavba kostela v Tavíkovicích byla vysvěcena v roce 2002. Stejně tak novodobě je pojatý i interiér. Pamětní tabule vedle vstupu uvádí, že Kostel Panny Marie, matky jednoty křesťanů, byl posvěcen Janem Pavlem II. dne 21. května 1995.

Filiální jednolodní gotický kostel datovaný patrně do první poloviny 14. století. Při opravách, provedených v roce 1906, byly uvnitř i vně chrámové lodi objeveny vzácné fresky, pravděpodobně z 15. století, především pak na vnější straně presbyteria.

Kostel sv. Vavřince byl postaven v l. 1780-1782. Kostelní věž byla přistavěna dodatečně v l. 1855-56 a r. 1889 byla zvýšena. Kostel je postaven v pozdně barokním stavebním slohu. Zajímavostí interiéru jsou dva toskánské sloupy, podepírající kruchtu pro varhany. U kostela je hřbitov.

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Poutní kostel na výrazném hřebeni nad Cizkrajovem, pocházející ze 17. století. Výrazně rozšířen počátkem 18. století, zrušen za Josefa II. Obnoven péčí faráře Josefa Springera ve II. polovině 19. století.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Barokní poutní areál náležející historicky k nedalekému klášteru v Oseku. V současné podobě dochován od konce 17. století. Po destiletích chátrání rekonstruován cisterciáckým řádem. Proslaven tradiční Mariánskou poutí.

Poutní kostel z období vrcholného baroka. Byl postaven v l. 1733–1735, architektem byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Vnitřní prostor je bohatě vyzdoben freskami a štuky Václava Vavřince Reinera z r. 1735. Hlavní oltář je dílem G. B. Allia (18. stol.) s malbami od Bartoloměje Čurny (19. stol.).

Kostel Panny Marie Bolestné v Kubšicích nechala r. 1907 jako donátorka postavit místní selka jako připomínku tragické rodinné události. Kostel je filiálním ve farnosti Olbramovice u Moravského Krumlova bez pravidelných bohoslužeb.

Klasicistní kostel Panny Marie Bolestné v Načeraticích pochází z r. 1804, v současné podobě od r. 1840. Je římskokatolickým farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech byl postaven v letech 1773-1774 na místě bývalé kaple na pozemku Kollerova dvora (Kollerhof). Nyní filiální ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb. V sousedství Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem z r. 2004 v podobě křížové cesty.

Pozdně barokní kostel z roku 1781 sloužil původně jako farní pro králováckou obec Stachy. Po postavení nedalekého empírového kostela slouží jako hřbitovní. Opraven byl počátkem 70. let 20. století, dnes minimálně využíván.