Výsledky hledání míst

Římskokatolický filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl vybudován v pseudohistorickém slohu v letech 1923-1924. K vysvěcení došlo 2. srpna 1924. V letech 2019-2020 provedena rekonstrukce interiéru.

Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Stříbrné je filiální římskokatolický kostel ve farnosti Kraslice z let 1908-1910. Stavbu vedl stavitel August Hochberg z Kraslic, vnitřní vybavení je dílem tyrolského řezbáře Konráda Martinera. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.

Secesní kostel z r. 1915 stál původně v Brně jako vojenský kostelík. Po 2. světové válce odsvěcená a zchátralá stavba určena k přesunu do Oslnovic, k němuž z politických důvodů došlo až r. 1969. Znovu postaven až v letech 1993-1996. Nyní filiální kostel ve farnosti Bítov s pravidelnými bohoslužbami.

Novorenesanční jednolodní kostel z roku 1888 v centru někdejšího hornického města. Před hlavním severním portálem naturalisticky pojatý pomník obětem II. světové války z řad místních Čechů.

Pro zvyšující se počet katolíků v Královských Vinohradech bylo nutno postavit nový kostel. Pozemek věnovala obec, vznikl spolek pro stavbu. Roku 1919 byla vypsána soutěž, kterou vyhrál návrh slovinského architekta Josipa Plečnika, inspirovaný středomořskými vzory. Stavba proběhla 1928-32.

Novorenesanční kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Ježíšova) v Březině nechal vlastním nákladem postavit místní zbožný rolník Jan Obst v letech 1910-1913. Později byl r. 1920 za ním zřízen hřbitov. Sochařská výzdoba je dílem jičínského akad. sochaře Stuchlíka.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Secesní kostel postavený 1906–1909 na někdejším poutním místě v dominantní poloze nad Ruprechticemi v Liberci. Po r. 1945 zdevastován, několik let sloužil jako ateliér, což ho zřejmě zachránilo před demolicí. V posledních desetiletích opraven.

Moderní katolický kostel, kde hlavní části jsou ze dřeva a bohatě prosklený. Postaven uprostřed městské zástavby Strašnic, nedaleko od stanice tramvají "Nádraží Strašnice"

Jednolodní pozdně barokní kostel z l. 1751–53, na místě staršího kostela z r. 1465, vyhořelého r. 1749. Založen však patrně ještě dříve. Kolem areál hřbitova s hrobkou rodu Bellegarde.

Secesní kostel, vybudovaný v letech 1910–1913 podle projektu městského architekta Franze Holika. Vysvěcen v roce 1914 brněnským biskupem Pavlem Huynem. Uvnitř stylové secesní zařízení.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie má jádro z r.1491, barokně upravený v r. 1722. Do r. 1483 místní obyvatelé využívali kostel v Modřicích, než byla dostavěna kaple Panny Marie v Želešicích. K ní byla v r. 1676 přistavěna kaple sv. Josefa a v r. 1795 zvětšena do dnešní podoby farního kostela.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie z l.1896-99 vystavěn podle návrhu arch. C. Sitteho, stav, K. Kerna a K. Bluma. Jednolodní novogoticko-románský stavba s dvouvěžovým průčelím dominuje severní části nám. S. Čecha (taktéž arch. C. Sitte).