Výsledky hledání míst

Novogotický kostel z režných cihel s výraznou kopulí dal postavit v l. 1895–1898 kníže Jan II. z Lichtenštejna jako náhradu za starý kostel z r. 1339. Kostel včetně zařízení interiéru navrhl dvorní architekt Lichtenštejnů Karel Weinbrenner. Stavbu provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera.

Kostel na někdejším morovém hřbitově postaven v letech 1682–1684. Ambit postaven r. 1776, poslední úprava r. 1881 (Fr. Schmoranz). Dnes hlavní přeloučský hřbitov, několikrát rozšířený. Kostel slouží pro pohřební obřady, jinak nepřístupný.

Poutní kostel z 1. poloviny 18. století u "zázračného" pramene, vzniklý přestavbou o málo starší kaple.

Raně barokní kostelík s rodinnou hrobkou nad Vojnicemi byl postaven roku 1687 Václavem Markvartem z Branišovic. Dodnes je majetkem vlastníků místního zámku, proto je velmi omezeně přístupný. Slohově jednotné vnitřní vybavení z konce 17. století.

Na místě starší kaple byl v Povrlech roku 1936 postaven kostel stejného zasvěcení. Pozoruhodná stavba kruhového půdorysu s hranolovou věží akcentuje křižovatku dvou hlavních komunikací obce.

Barokní kostel z r. 1788. R. 1891 byl nově vymalován F. Přečkem z Olomouce. Poslední úpravy v l. 1969–70. Na stropě fresky Narození Páně, kázání Cyrila a Metoděje a sv. Cecílie. Oltářní obraz Zvěstování Panny Marie je od F. Tocháčka z r. 1871. Vzácné jsou i varhany z r. 1892 z Křemže od F. Čapka.

Mimořádně hodnotná barokní stavba na půdoryse elipsy z let 1710–15 vystavěná F. Hasslerem na místě starší hrázděné kaple z 16. století. Kostel vykazuje prvky hornoslezského uměleckého vlivu. V interiéru hodnotné fresky F. Nabotha a J. K. Handleho.

Původní gotický kostel sv. Václava připomínán již r.1352, r.1424 pobořený husity. Roku 1609 postaven nový kostel v renesančním stylu, přestavěný barokně r.1723. Tehdy přistavěna věž a kostel získal současnou podobu.

Pozdně gotický až renesanční hřbitovní kostel z let 1549-76. V r. 1949 hřbitov zrušen a v 70. letech přeměněn na pietní park. Kostel slouží jako koncertní síň. V interiéru pozdně renesanční kazatelna a originály barokních plastik z kamenného mostu.

Barokní stavba na místě staršího předchůdce, zasvěceného sv. Mikuláši (1352, věž 1383). Ten poškozen za husitských bouří i třicetileté války. Nová loď a presbytář dokončeny 1717, do roku 1741 bohatě vybaven. Poslední úpravy 1892 (zejména portál).

Zámecký kostel ve Valči postavil jako novostavbu 1710–28 G. A. Biana Rossa na náklad Jana Kryštofa ze Štampachu. Jedinou úpravou je klasicistní hrobka Korbů, připojená z východu k presbytáři. Zdevastovaná stavba prochází rekonstrukcí.

Na místě románského kostelíka, postaveného před r. 995, vystavěn Anoštem z Pardubic gotický kostel. Barokně byl přestavěn v letech 1670–79 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Věž přistavěna r. 1727. Opraven počátkem 21. stol.

Na výšině nad Dobřichovem stál původně předrománský kostel z 10. stol. Jeho zdi se dochovaly v sakristii dnešní gotické, barokně přestavěné stavby. Na jejích zdech osazeny pozdně gotické kamenické články z přestavby 1495 a náhrobky z poloviny 19. století.

Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice z l. 1605–14 vystavěný nákladem Baltazara Certyše z Kynšperka a jeho ženy Kateřiny. Hodnotná jednolodní renesanční stavba se vstupní průčelní věží.

Renesanční kostel z doby před rokem 1597, postaven nákladem Žofie Klusákové z Nečtin, barokně byl upravený v 1. čtvrtině 18. století, dnešní podoba po úpravách v 19. století.