Výsledky hledání míst

Hledání podle klíčového slova.

Země
Typ místa
Stav místa
Přístupnost
Počáteční písmeno
Nastavte si výpis míst podle prvního písmene názvu.

A B C Č D E F
G H Ch I J K L
M N O P Q R Ř
S Š T U V W X
Y Z Ž
Vaše okolí
Pro vyhledání míst kolem vás bude možná nutné povolit odečtení vaší polohy.

Nalezeno celkem 8346 záznamů, 280 / 557 stran, vyhledáno za 0.93 sec
 kostel sv. Jakuba Většího
310.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Bedřichův Světec
Pozdně románský, později několikrát přestavovaný a doplňovaný kostel. Původně součást vladyckého sídla místních šlechticů, obklopen bývalým hřbitovem. V 70.–80. letech 20. století se v okolí prováděly archeologické výzkumy, kostel stavebně zajištěn.
 kostel sv. Jakuba Většího
360.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Česká Kamenice
Goticko-renesanční trojlodní kostel z přelomu 16. a 17. století si přes pozdější zásahy zachoval stylově čistou podobu. Na místě předchůdce ze 14.–15. století postaven jako farní kostel poddanského města, se sousedním zámkem spojen krytou chodbou.
 kostel sv. Jakuba Většího
320.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Slavětín
K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.
 kostel sv. Jakuba Většího
150.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.
 kostel sv. Jakuba Většího
541.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kamenice
V jádru románský jednolodní farní kostel, snad z přelomu 12. a 13. stol. s pozdně gotickým polygonálním kněžištěm a renesanční hranolovou věží. Barokně upraven r. 1723, další úpravy v 19. a počátku 20. stol. Vnitřní vybavení pochází z 19. století. Kolem kostela je starý hřbitov s cennými náhrobky.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Poniklá
Kostel patří k nejstarším chrámům západních Krkonoš. Jedná se o jednolodní, raně barokní stavbu. Vysvěcena byla r. 1682. Uvnitř se nachází výmalba z roku 1894. Kostel slouží bohoslužebným účelům a také se v něm konají občasné koncerty.
 kostel sv. Jakuba Většího
206.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Zápy
Barokní kostel podle staršího projektu K. I. Dienzenhofera (?) vznikl na místě původní, nejpozději gotické svatyně. Stejného původu je i márnice v rohu stále funkčního hřbitova. Část vnitřního zařízení pochází ze starého kostela.
 kostel sv. Jakuba Většího
518.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Chotěboř
Kaple údajně připomínána v 11. stol. R. 1265 románský, r. 1384 již gotický kostel. Původní kostel r. 1893 z velké části zbourán a v l. 1894–95 vystavěn kostel v novogotickém slohu. Některé části zdí zachovány z původního kostela. Zařízení kostela většinou novogotické.
 kostel sv. Jakuba Většího
247.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Drahanovice
Barokní kostel vznikl přestavbou středověké kaple r. 1742. R. 1799 staveb. upraven, v 19. stol. přistav. jižní kaple. Ze 16. stol. náhrobníky místní šlechty, socha Panny Marie Hromničné (1507). Obraz Krista (1848) vytvořil B. Sylva-Tarouca, hl. oltář (1942) H. Kotrba. Samostatná zvonice (16. stol.).
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Brtnice
Kostel stojí na místě pův. středověkého kostela, který vyhořel r. 1760. Po r. 1770 byl postaven nový kostel, slavnostně vysvěcen r. 1784. Od r. 1958 patří mezi nemovité památky ČR. V interiéru cenný mobiliář, mj. renesanční tepaná křtitelnice (před r. 1596) nebo ciborium (před r. 1600).
 kostel sv. Jakuba Většího
260.0 m. n.m.
Lidice u Otrub
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Otruby
Kostel připomínán již v roce 1352. Gotický kostel byl následně barokně upraven roku 1780 a poté roku 1880 dle návrhu stavitele Achilla Wolfa regotizován – mj. byla vztyčena nová štíhlá sanktusová věžička,obdélná okna zaměněna za hrotitá. Zchátralá dřevěná zvonice se v polovině 19. stol. rozpadla.
 kostel sv. Jakuba Většího
309.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, České Heřmanice
Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Louchov
Existence kostela v Louchově je doložena k roku 1352. Prošel zřejmě pozdně gotickou úpravou, kolem roku 1720 byl prodloužen k západu. Od roku 1945 chátrá, v současné době v havarijním stavu, vnitřní zařízení odcizeno nebo zničeno.
 kostel sv. Jakuba Většího
198.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Břest
Základy kostela z r. 1580, po požáru (1679) kostel r. 1708 opraven, souč. přistavěna věž (r. 1893 zvýšena). Orientovaná podélná jednolodní stavba s věží v záp. průčelí, čtvercovým závěrem a čtyřbokou sakristií na východě. Ve věži zvon z r. 1744.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Kolinec
Kostel s románskými základy byl patrně postaven klášterní hutí někdy kolem r. 1200 (dle historika V. Mencla). Prvně se zmiňuje ve 14. stol. R. 1755 byl kostel barokní přestavbou rozšířen. R. 1854 přistavěna mohutná kostelní věž. Zachován raně gotický presbytář, pozdně got. Madona (konec 15. stol.).