Výsledky hledání míst

Kostel dostavěn r. 1787. Velkou rekonstrukcí prošel r. 1820. Dalšími rekonstrukcemi prošel r. 1901 a v letech 1925-1929. Svou nynější podobu získal v 70. letech 20. stol. Jednolodní stavba s mírně odsazeným trojbokým závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Kostel sv. Jana Křtitele je gotického původu ze 14. stol. Byl barokně obnoven r. 1769 a pak novobarokně přestavěn po požáru v letech 1890-1896. Dlouhodobě neudržovaná a církví nevyužívaná stavba v malé osadě je v havarijním stavu a trvale uzavřena. Interiér je poloprázdný.

První písemná zmínka o Bohuňovicích je z r. 1078. Obec tvoří tři části Bohuňovice, Moravské Loděnice a Trusovice, jež byly až do roku 1960 samostatnými obcemy. V severní části obce stojí farní barokní kostel svatého sv. Jana Křtitele postavený koncem 1. poloviny 18. stol.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Vidonicích je barokní stavba z let 1732-1736 na místě staršího dřevěného. Zbudován z iniciativy kartuziánského kláštera ve Valdicích, odkud pochází i většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Pecka s příležitostnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Jednolodní orientovaný barokní hřbitovní kostel, snad z roku 1734, podle jiných zdrojů z r. 1752. V roce 1876 kostel vyhořel při požáru městečka a byl pak stavebně upraven. Památkově chráněný je od roku 1958. Výrazným stavebním prvkem je zajímavě tvarovaný vstupní portál nad dvouramenným schodištěm.

O kostele sv. Jana Křtitele v Dohaličkách jako o farním se dozvídáme již v roce 1352. Ten však byl roku 1742 nahrazen novou stavbou, jež se zřítila v roce 1888 a v letech 1894-1896 pak vyrostl současný chrám Páně.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., renesančně přestavěn kolem r. 1570, dále i v 17. stol. Obdélného půdorysu s užším presbytářem se sanktusníkem; na severu přístavek sakristie se severní kaplí, naproti jižní kaple s dřevěnou zvonicí a se schodištěm. U jihozápadního rohu schodiště na kruchtu.

Nejstarší kostel ve Staré Rudné byl nepochybně dřevěný a mohl vzniknout již ve 13. století. Později postaven zděný. Současná podoba kostela zasvěceného sv. Janu Křtiteli pochází z roku 1812. U kostela byl hřbitov a fara.

Původně evangelický kostel nechal v r. 1610, na místě staršího středověkého kostelíka zmiňovaného prvně v r. 1276, postavit Jeroným Václav Thurn. V r. 1622 přešel do rukou katolíků a byla zde zřízena římskokatolická farnost. V r. 1829 přistavěna kaple Božího hrobu.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Jednolodní kostel z první poloviny 14. stol. Exteriér prostý, interiér dochován včetně gotické klenby a hrotitého portálu. Kostel vybudován v místě někdejšího hradiště. Všechna průčelí hladce omítnuta. Loď má barokní plochý strop. Současný interiér z 20. stol. Typ venkovské gotické architektury.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele ve Valašské Polance pochází z let 1777-1778. Při poslední úpravě r. 2003 byla nově vystavěna věž se schodištěm a zvonicí. Kostel je farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Na místě původního kostela v letech 1723–1725 vystavěn nový kostel barokní. V současné době je kostel v havarijním stavu. Částečně propadlý strop, věž nedávno vyhořela. Interiér je prázdný a pro veřejnost zavřený.