Výsledky hledání míst

První písemná zmínka o obci Lesnice pochází z r. 1348. Původně gotický farní kostel sv. Jakuba Většího založen zřejmě ve 2. polovině 13. stol., prvně zmiňován r. 1368. Později byla přistavěna barokní věž a v r. 1841 zvýšena. V letech 1914-1917 byl kostel rozšířen. V 70. letech 20. stol. opraven.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Existence kostela v Louchově je doložena k roku 1352. Prošel zřejmě pozdně gotickou úpravou, kolem roku 1720 byl prodloužen k západu. Od roku 1945 chátrá, v současné době v havarijním stavu, vnitřní zařízení odcizeno nebo zničeno.

Základy kostela z r. 1580, po požáru (1679) kostel r. 1708 opraven, souč. přistavěna věž (r. 1893 zvýšena). Orientovaná podélná jednolodní stavba s věží v záp. průčelí, čtvercovým závěrem a čtyřbokou sakristií na východě. Ve věži zvon z r. 1744.

Kostel s románskými základy byl patrně postaven klášterní hutí někdy kolem r. 1200 (dle historika V. Mencla). Prvně se zmiňuje ve 14. stol. R. 1755 byl kostel barokní přestavbou rozšířen. R. 1854 přistavěna mohutná kostelní věž. Zachován raně gotický presbytář, pozdně got. Madona (konec 15. stol.).

Novogotický kostel v místě gotického předchůdce ze 14. stol. Jednolodní stavba s pětibokým závěrem a hranolovou věží při nároží postavena r. 1908 podle plánu arch. Krcha. Obklopena bývalým hřbitovem s hrobkou rytíře Františka Horského z Horskýfeldu.

Kostel na tomto místě je doložen již r. 1352. R. 1703 dal hrabě Kounic pův. gotický kostel přestavět v barokním stylu. R. 1825 přistavěna věž. Tři zvony z 18. stol. byly zrekvírovány v období světových válek. Kostel postupně zchátral, po r. 1990 část vybavení rozkradena. Dnes je postupně opravován.

Původní sokolovský farní kostel, doložený ve 13. stol. byl zničen v roce 1632 saským vojskem. V letech 1632–37 byl opraven a přestavěn pozdně renesančně. Barokní úpravou prošel v letech 1671–8. Věž, ovlivněná saskou renesancí, byla přistavěna v letech 1680–81. Zařízení kostela je převážně barokní.

Na místě dřevěného kostela z 16. st. postaven r. 1736 kostel kamenný – orientovaná jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem, sakristií na severu a hranolovou věží na západě. R. 1758 při bitvě rakouských a pruských vojsk pobořen a vypálen. Opravován až do poč. 19. st. Poslední opravy po r. 1980.

Kostel patří k nejstarším chrámům západních Krkonoš. Jedná se o jednolodní, raně barokní stavbu. Vysvěcena byla r. 1682. Uvnitř se nachází výmalba z roku 1894. Kostel slouží bohoslužebným účelům a také se v něm konají občasné koncerty.

Barokní kostel podle staršího projektu K. I. Dienzenhofera (?) vznikl na místě původní, nejpozději gotické svatyně. Stejného původu je i márnice v rohu stále funkčního hřbitova. Část vnitřního zařízení pochází ze starého kostela.

Kaple údajně připomínána v 11. stol. R. 1265 románský, r. 1384 již gotický kostel. Původní kostel r. 1893 z velké části zbourán a v l. 1894–95 vystavěn kostel v novogotickém slohu. Některé části zdí zachovány z původního kostela. Zařízení kostela většinou novogotické.

Barokní kostel vznikl přestavbou středověké kaple r. 1742. R. 1799 staveb. upraven, v 19. stol. přistav. jižní kaple. Ze 16. stol. náhrobníky místní šlechty, socha Panny Marie Hromničné (1507). Obraz Krista (1848) vytvořil B. Sylva-Tarouca, hl. oltář (1942) H. Kotrba. Samostatná zvonice (16. stol.).

Kostel stojí na místě pův. středověkého kostela, který vyhořel r. 1760. Po r. 1770 byl postaven nový kostel, slavnostně vysvěcen r. 1784. Od r. 1958 patří mezi nemovité památky ČR. V interiéru cenný mobiliář, mj. renesanční tepaná křtitelnice (před r. 1596) nebo ciborium (před r. 1600).

Kostel připomínán již v roce 1352. Gotický kostel byl následně barokně upraven roku 1780 a poté roku 1880 dle návrhu stavitele Achilla Wolfa regotizován – mj. byla vztyčena nová štíhlá sanktusová věžička,obdélná okna zaměněna za hrotitá. Zchátralá dřevěná zvonice se v polovině 19. stol. rozpadla.