Výsledky hledání míst

Katolický kostel pro východní část Žižkova postavený roku 1911 v secesním slohu, ovlivněném beuronskou školou.

Gotický, částečně barokně upravený farní kostel obce v údolí Ploučnice mezi Benešovem nad Ploučnicí a Děčínem.

Kostel ze 14. století, přestavován 1484, 1565, po požárech 1709 a 1774. Poslední dokončená oprava 1973.

Původně luteránský kostel z let 1592–1600 na místě dřevěné stavby z pol. 16. stol. Po rekatolizaci hřbitovní, 1713 přistavěna věž. Vyhořel 1786, obnoven 1804. Hřbitov zrušen 1883. Od roku 1950 pronajat pravoslavným, po roce 1990 opravena fasáda.

Jednolodní, pozdně barokní stavba datovaná od roku 1783, která se nachází na mírném svahu ve středu obce, obklopena nevelkým hřbitovem a obehnaná nízkou zídkou. Ve východní části hřbitova se nachází společný hrob starousedlíků a márnice.

Barokní kostel stojící v západním okraji návsi, postaven v letech 1710–1715 jako jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem. Hlavní oltář z 1. poloviny 18. století.

Kostel sv. Anny v Ústí nad Orlicí - Hylvátech byl na místě starší kaple z doby kolem roku 1600 postaven roku 1755 z popudu místního děkana Jana Leopolda Mosbendera. Před kostelem krucifix z roku 1819.

Hřbitovní kostelík postavený Antoniem Scottim v letech 1695–7 na náklady telčských jesuitů a městské rady severovýchodně od hradeb města na novém městském hřbitově, vymezeném roku 1698 zdí. Dodnes slouží původní funkci.

Pozdně barokní kostel v Pěkné z let 1788–91 vznikl v rámci optimalisace farní sítě mocnářství za josefínské éry. Roku 1903 byla přistavěna věž. Po roce 1945 zchátral, za pomoci vyhnaných rodáků v 90. letech 20. století opraven.

Pozdně barokní kostel v centru Tisé, postavený roku 1789. Kolem jeho hlavního průčelí prochází nejdůležitější přístupová cesta do zdejšího skalního města.

Barokní poutní areál na vyvýšenině u silnice z Kraselova do Lhoty u sv. Anny vznikl na základě uctívání pozdně gotické sošky světice (1520) na přelomu 17. a 18. století. Malebná, vzhledem k minimální přístupnosti obtížně zdokumentovatelná stavba.

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Původní farní kostel, připomínaný roku 1350, zanikl v 15. století. V 18. století vystavěna kaple sv. Anny, která byla v roce 1869 přestavěna na filiální kostel. Uvnitř kalich z roku 1629. Zvon ve věži zhotoven v roce 1769. Roku 1892 byla při kostele obnovena fara.

Jednolodní, původně gotický kostel, obdélného půdorysu sv. Šimona a Judy uváděný již r. 1391. Přestavěn r. 1836 a překřtěn na kostel sv. Anny.

Původně pozdně empírová stavba z let 1841 až 1845. V letech 1967 až 1971 byl tento jednolodní kostel se třemi přilehlými apsidami přestavěn do dnešní podoby. Z původního kostela se dochovala zejména osmiboká věž s helmicí.