Výsledky hledání míst

Kostel sv. Bartoloměje v Boharyni doložen jako gotický r. 1384, po třicetileté válce nově postaven r. 1650, pozdně barokně přestavěn r. 1783 a do dnešní podoby pseudoslohově upraven r. 1865. Vnitřní zařízení rokokové z konce 18. stol. nebo z 19. stol. Filiální kostel ve farnosti Nechanice.

První zmínky o kostele a snad i faře pocházejí z roku 1374. Během třicetileté války farnost zanikla a znovu obnovena byla až v roce 1737. Následně byl kostel barokně přestavěn. V průběhu 19. století byl několikrát upraven. Poslední úpravy proběhly v roce 1913.

Původně gotický kostel se poprvé připomíná roku 1389. Do raně barokní podoby byl přestavěn snad současně s obnovením fary roku 1689. Počátkem 18. století byla přistavěna sakristie. Upravován i v 19. století. Součástí areálu je i fara.

Původně gotický kostel r. 1734 přestavěn. Jednolodní, obdélníkového půdorysu, s hranolovitou věží. Presbytář uzavřen barokním štítem. Triumfální oblouk lomený, relativně vysoký. K patě triumfálního oblouku přizděna kamenná křtitelnice. Uprostřed střechy oplechovaná věžička čtvercového průřezu.

Barokní bezvěžový venkovský kostel z r. 1696. Jednolodní orientovaná stavba obdélného půdorysu s odsazeným pravoúhlým obdélným presbytářem a osově umístěnou sakristií. Kvalitní příklad raně barokní architektury. Původní hřbitov obklopující kostel není používán. Kostel památkově chráněn od roku 1964.

Venkovský kostel gotického původu ze 14. stol., v 17. stol. barokně opraven a rozšířen, nynější podoba z r. 1908. Zařízení novogotické. Od r. 1995 kostel a ohradní zeď okolního hřbitova v seznamu kulturních památek.

Barokní novostavba kostela sv. Bartoloměje z let 1780–1787 postavená dle projektu pražského stavitele Jana Josefa Pachnera. Stojí na místě kostela, jehož existence je doložena ve 14. století, který musel být z důvodu špatného stavu roku 1771 uzavřen a roku 1780 zbořen. Památkově chráněn od r. 1958.

Původní raně gotický farní kostel z pol. 13. stol. zpustošen vojsky dvou křížových výprav i husity. V l. 1555-1624 luteránský, od r. 1624 katolický. V l. 1778-81 nahrazen pozdně barokním jednolodním kostelem. Po r. 1945 přestal být užíván a sloužil jako vojenský sklad. V 60. l. po požáru stržen.

Původně gotický kostel z 60. let 14. stol., r. 1499 postavena věž, barokní přestavba r. 1785, úprava na přelomu 19. a 20. stol. Jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, věží a předsíní, s márnicí, obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí. Před vstupní bránou do areálu kamenný kříž z r. 1877.

Současný kostel sv. Bartoloměje je v pořadí třetím kostelem v Přebuzi. Současný je pozdně barokní a byl dostavěn nejspíše r. 1787. Stavitelem byl sokolovský mistr Johann Andreas Leistner. Původně farní kostel je nyní filiálním ve farnosti Kraslice a bohoslužby se v něm konají jen příležitostně.

Kostel připomínán v r. 1363, nově vystavěn raně barokně mezi lety 1670 – 80 a v 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Věž zvýšena a upravena v prvé třetině 19. stol. V interiéru soška Panny Marie Montserratské (Černé Madony) z r. 1635.

Původně gotický kostel snad ze 13. stol. prvně doložen v letech 1349-1350, barokně přestavěn po r. 1652 a regotizován Františkem Schmoranzem v letech 1881-1883. Fara zanikla za husitských válek, od r. 1677 kostel filiální ve farnosti Žumberk. Bohoslužby se konají jen příležitostně.

Původně kostel ze 13. století, opevněn roku 1280. Několikrát vyhořel (v letech 1643, 1674, 1679, 1780). Po požáru r. 1873 byl na jeho místě r. 1880 postaven novogotický kostel podle projektu B. Waschmanna.

Kostel v Lovčicích je doložen již před r. 1384, současná bezvěžová stavba je barokní z r. 1714 vybudovaná péčí hraběte Kinského. Z r. 1714 je rovněž zděná zvonice, která nahradila starší dřevěnou. Hřbitov kolem kostela byl zrušen a přenesen na sever od obce.

Dřevěný kostel dal postavit r. 1875 olomoucký arcibiskup, kardinál z Fürstenbergu. Stavbou pověřil arcibiskup. staveb. radu Ing. A. Kybastu. Kostel byl inspirován severskou architekturou. R. 1910 se filiální kostel stal farním a byla přistavěna sakristie, kůr a nová fara, také byl založen hřbitov.