Výsledky hledání míst

Zachovalý kostel z počátku 16. století. Původně pozdně gotický, zbarokněn v letech 1701-1702 stavitelem M. Raimondim. Opravy probíhaly v letech 1817 a v roce 1920.

Hřbitovní kostel s pozdně románským jádrem a přístavbami z 18. stol.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.

Původně gotický, renesančně a barokně upravený kostel ve venkovské části Olomouce.

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.

Kostel sv. Barbory postavil majitel panství hrabě Fr. A. Trauttmannsdorff v letech 1717-1724 u někdejší hornické osady. Později se stal poutním. Po 2. svět. válce zpustl a zařízení bylo rozkradeno. Po výměně střechy r. 1994 dále chátrá, nadšenci však pokračují ve snaze o záchranu stavby.

Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí

Původně barokní centrální osmiboká hřbitovní kaple, postavená před rokem 1681. V letech 1681–82 k ní byla přistavena obdélníková loď, z kaple se stal presbytář. V interiéru je hlavní oltář z roku 1681, boční oltář je rokokový, z poloviny 18. století. Ze stejné doby pocházejí i varhany.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.

Barokní kostel byl postaven r. 1753 na tehdejším městském hřbitově, stavební plány vypracoval Anton Scholz. R. 1755 kostel vyzdobil freskami Ignác Oderlický. Za josefínských reforem byl kostel r. 1784 uzavřen; r. 1790 obnoven jako hřbitovní kaple. Opraven v letech 1853 a 1900 (po zásahu bleskem).

Pozdně barokní kostel ve Světlé Hoře pochází z roku 1798. Jde o jednolodní kostel uprostřed hřbitova, uvnitř se nachází původní křížová cesta a kazatelna. Větší opravy proběhly začátkem 21. století. Výmalba kněžiště za svatostánkem je původní. Kostelní varhany pocházejí z roku 1913.

Odsvěcený kostel z let 1872-1875 v novogotickém slohu. Stavbu financoval baron Fr. Klein, spolumajitel místních železáren. Po II. světové válce sloužil jako sklad. Po r. 1989 vrácen církvi a od r. 2006 je v majetku obce. Dnes se v něm pořádají svatby, koncerty a jiné kulturní akce.

Kostel a farář je v Komořanech zmiňován již r. 1347. V r. 1804 byl kostel novogoticky přestavěn. Současná budova fary byla postavena r. 1821 v klasicistním slohu. V letech 2006-2010 proběhla rekonstrukce zchátralé fary, kostela a celého okolí do nynější podoby.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.