Výsledky hledání míst

Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže je raně barokní stavba z let 1648-1652 patrně podle projektu Carla Luraga. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka ČR.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Petrovicích je novorománská stavba z let 1846-1849 na místě staršího chrámu z 15. stol., který byl kvůli nestabilnímu podloží zbořen. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Trstěnicích má pozdně barokní podobu z let 1798-1807 se zbytky gotických článků. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně raně barokní kostel Povýšení sv. Kříže byl v letech 1892–1893 přestavěn a rozšířen v eklektickém historizujícím slohu podle návrhu Karla Weinbrennera. Mnohokrát upravován a doplňován. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami bez památkové ochrany.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Uhřínově je novorománská stavba z let 1908-1909 s hodnotnou výzdobou. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Valteřicích pochází z r. 1832 a je vystavěn v empírovém slohu. Má sice status farního kostela, ale bohoslužby se v něm nekonají, protože vesnice je od r. 1946 prakticky vylidněna. Opuštěná stavba není památkově chráněna.

Kostel z pol. 14. stol. jako farní uváděn r. 1358. Tehdy zasvěcen sv. Mikuláši. Současný empírový kostel vystavěn v letech 1832–3. Zařízení kostela převážně z 2. tř. 19. století. Kostel je trojlodní obdélná stavba s průčelní věží, čtvercovým presbytářem a čtvercovou osově umístěnou sakristií.

Novogotický kostel z let 1905-1907 nahradil původně románskou, goticky a barokně upravovanou svatyni. Při její demolici zanikly i gotické malby z let 1368-1369 a kazetový strop z konce 16. století. Zachovala se umělá terasa, na níž kostel stojí, ohradní zeď hřbitova a zvon Matěj z r. 1574.

V místě zřejmě dřevěného předchůdce z poč. 16. stol. nechal majitel panství Ladislav Velen ze Žerotína v l. 1602-4 postavit pozdně goticko-renesanční hřbitovní kostel, stavitelem byl Oldřich Balzer z Nisy. Po r. 1653 byl kostel barokně upraven. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Kostel je prvně zmiňován v r. 1334 již jako farní. V r. 1781 zničen požárem. Po skončení 2. světové války proběhly nepříliš vhodné úpravy. Od r. 1999 probíhá obnova areálu kostela, jehož součástí jsou i bývalý hřbitov, márnice a fara.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Raně gotický původ kostela v Prádle z 13. století dokládá dochovaný presbytář. Při vnější barokizaci gotické stavby byla přistavěna věž. Loď prodloužena a věž zvýšena r. 1882. Zařízení vesměs novodobé. Nyní kostel filiální ve farnosti Nepomuk.

Venkovský kostel gotického původu z poloviny 14. století barokně upraven a dostavěn v 2. polovině 17. století. Regotizován r. 1881 Františkem Schmoranzem. Filiální kostel v římskokatolické farnosti Hrochův Týnec.

Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Původní gotický kostel v Chanovicích byl postaven v pol. 13. stol. Za husitských válek opuštěn, činnost obnovena koncem 15. stol. Chanovskými z Dlouhé vsi přestavěn r. 1688. Stavebně upraven r. 1717, kdy jej získal Ferdinand Jáchym Rumerskirch. R. 1781 poškozen požárem. Opraven v 19. a ve 20. stol.