Výsledky hledání míst

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Poutní kostel na výrazném hřebeni nad Cizkrajovem, pocházející ze 17. století. Výrazně rozšířen počátkem 18. století, zrušen za Josefa II. Obnoven péčí faráře Josefa Springera ve II. polovině 19. století.

Barokní poutní areál náležející historicky k nedalekému klášteru v Oseku. V současné podobě dochován od konce 17. století. Po destiletích chátrání rekonstruován cisterciáckým řádem. Proslaven tradiční Mariánskou poutí.

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Farní kostel založen v roce 1676 Lamingenem z Albénreuthu. V polovině 20. stol. vyhořel a byl stržen. Dnes připomínán pietním místem.

Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech byl postaven v letech 1773-1774 na místě bývalé kaple na pozemku Kollerova dvora (Kollerhof). Nyní filiální ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb. V sousedství Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem z r. 2004 v podobě křížové cesty.

Poutní kostel z období vrcholného baroka. Byl postaven v l. 1733–1735, architektem byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Vnitřní prostor je bohatě vyzdoben freskami a štuky Václava Vavřince Reinera z r. 1735. Hlavní oltář je dílem G. B. Allia (18. stol.) s malbami od Bartoloměje Čurny (19. stol.).

Pozdně barokní kostel z roku 1781 sloužil původně jako farní pro králováckou obec Stachy. Po postavení nedalekého empírového kostela slouží jako hřbitovní. Opraven byl počátkem 70. let 20. století, dnes minimálně využíván.

Raně barokní jednoduchý kostel s obdélnou lodí, čtvercovým závěrem a sakristií nechal vystavět Jan Malovec v letech 1667-1671. Vysoké západní průčelí zdobí kamenný portál trojúhelníkovitým štítem, nad nímž jsou tři kamenné erby a reliéf Panny Marie Bolestné s mečem. Mobiliář z doby výstavby.

Kostel Panny Marie Bolestné v Kubšicích nechala r. 1907 jako donátorka postavit místní selka jako připomínku tragické rodinné události. Kostel je filiálním ve farnosti Olbramovice u Moravského Krumlova bez pravidelných bohoslužeb.

Klasicistní kostel Panny Marie Bolestné v Načeraticích pochází z r. 1804, v současné podobě od r. 1840. Je římskokatolickým farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Panny Marie Bolestné v Bělé nad Radbuzou vznikl přestavbou barokní kaple z let 1696-1697, přestavěn po požáru v letech 1827-1846. Nyní filiální ve farnosti Horšovský Týn s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1992 je památkově chráněn.

Kostel vystavěn jako špitální a hřbitovní v roce 1623 dle plánů a. Spezzy. Roku 1630 poškozen požárem. V letech 1661-1663 dostavěn v raně barokní podobě. V současné době probíhají rozsáhlé rekonstrukce.

Zřícenina pozdně barokního poutního kostela Panny Marie Dobré rady se nachází ve vysídlené a nyní částečně obnovované vsi, zvané Pohoří na Šumavě, která leží v Novohradských horách při rakouské hranici v nadmořské výšce přes 900 metrů. Zbytek stavby postupně obnovován.

Kostel Panny Marie Hostýnské byl postaven na místě staré zvonice v l. 1914–1916 z iniciativy zdejších občanů, vysvěcen byl r. 1919. V tomto roce byly i zavěšeny první zvony, další v r. 1926, stavbu a zvony financovala Jednota pro vystavení kaple a Rolnická záložna.