Výsledky hledání míst

Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance v letech 1900–1. Po roce 1945 jej převzala československá církev husitská, kromě bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce.

Jednolodní špitální kostel Pokory Panny Marie, později sv. Alžběty, založil r. 1364 Jan Očko z Vlašimi. Za husitských válek pobořen, poté opraven a sloužil podobojí. Za třicetileté války znovu poškozen, pustl a 20. dubna 1776 se zřítil. Na jeho místě později stála škola a ještě později hostinec.

Katolický barokní kostel z let 1774-1779 stojí na severovýchodním návrší v obci Rusava.

Projekt novogotického kostela vypracoval Václav Wittner. Na jaře r. 1909 byly stavební práce zahájeny. Základní kámen posvětil kroměřížský probošt Dr. Antonín Cyril Stojan. Dne 24. září 1911 byl chrám Povýšení svatého Kříže vysvěcen Dr. Karlem Wisnarem. V r. 2000 prohlášen za kulturní památku.

Kostel z pol. 14. stol. jako farní uváděn r. 1358. Tehdy zasvěcen sv. Mikuláši. Současný empírový kostel vystavěn v letech 1832–3. Zařízení kostela převážně z 2. tř. 19. století. Kostel je trojlodní obdélná stavba s průčelní věží, čtvercovým presbytářem a čtvercovou osově umístěnou sakristií.

Novogotický kostel z let 1905-1907 nahradil původně románskou, goticky a barokně upravovanou svatyni. Při její demolici zanikly i gotické malby z let 1368-1369 a kazetový strop z konce 16. století. Zachovala se umělá terasa, na níž kostel stojí, ohradní zeď hřbitova a zvon Matěj z r. 1574.

V místě zřejmě dřevěného předchůdce z poč. 16. stol. nechal majitel panství Ladislav Velen ze Žerotína v l. 1602-4 postavit pozdně goticko-renesanční hřbitovní kostel, stavitelem byl Oldřich Balzer z Nisy. Po r. 1653 byl kostel barokně upraven. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže je raně barokní stavba z let 1648-1652 patrně podle projektu Carla Luraga. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka ČR.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Petrovicích je novorománská stavba z let 1846-1849 na místě staršího chrámu z 15. stol., který byl kvůli nestabilnímu podloží zbořen. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Trstěnicích má pozdně barokní podobu z let 1798-1807 se zbytky gotických článků. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně raně barokní kostel Povýšení sv. Kříže byl v letech 1892–1893 přestavěn a rozšířen v eklektickém historizujícím slohu podle návrhu Karla Weinbrennera. Mnohokrát upravován a doplňován. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami bez památkové ochrany.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Uhřínově je novorománská stavba z let 1908-1909 s hodnotnou výzdobou. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Venkovský kostel gotického původu z poloviny 14. století barokně upraven a dostavěn v 2. polovině 17. století. Regotizován r. 1881 Františkem Schmoranzem. Filiální kostel v římskokatolické farnosti Hrochův Týnec.

Kostel je prvně zmiňován v r. 1334 již jako farní. V r. 1781 zničen požárem. Po skončení 2. světové války proběhly nepříliš vhodné úpravy. Od r. 1999 probíhá obnova areálu kostela, jehož součástí jsou i bývalý hřbitov, márnice a fara.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.