Výsledky hledání míst

Původně neobarokní kostel zasvěcený Všem svatým přebudován neogoticky a zasvěcen sv. Antonínu Paduánskému. Vystavěn v letech 1889–90 hrabětem C. Razumovským dle projektu A. Bartela a architekta J. M. Olbricha.

Kostel z 1. pol. 13. stol. založen na románských základech. Z původního zařízení socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. Oltářní obraz sv. Antonína Poustevníka z pol. 18. stol. Barokní řezba Piety z r. 1730 z okruhu barokního sochaře Pacáka. Původní rokokové zařízení nahrazeno r. 1963 pseudogotickým.

Původně gotický farní a hřbitovní kostel z roku 1579. Pseudogoticky přestavěn r. 1881. Pseudogotický mobiliář vytvořil vídeňský akademický sochař Leimer. Interiér kostela byl postupně restaurován v 80. letech 20. století.

Zřícenina kostela, který nechal postavit roku 1670 Georg Maximilian Lindel u místa, kde vyvěral léčivý pramen. Ves zanikla po 2. sv. válce. Neudržovaný kostel je v první polovině 20. století v havarijním stavu.

Arciděkanský chrám z pol. 13. st., r. 1422 vypálený husity a v 18. stol. dokončený v barokním slohu. Opraven v l. 1926-27. Jednolodní obdélná stavba s křížovou klenbou zaklenutým presbytářem a kaplí. Ve zdech náhrobní kameny z l. 1510-1834.

Na místě středověkého kostela byla v letech 1687–91 postavena raně barokní stavba. Dnešní podoba klasicistní z poloviny 19. století. Pozoruhodná mříž u vstupního průčelí, vykovaná kolem roku 1760. Areál dotváří bývalý hřbitov a fara.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Novogotický kostel z let 1875–78 postaven pro jihlavské německé evangelíky podle projektu Aloise Netsche. Dnešní podoba po úpravách v roce 1913. Dnes patří Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě.

Přesné datum výstavby gotického kostela není známo, ale r. 1361 byl již kostelem farním. Rekonstrukci kostela provedena r.1770. V podlaze kostela umístěn náhrobní kámen a pod ním hrobka. Ke kostelu patří zvonice, patrně postavená v 15. stol.

Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla románského původu z doby po r. 1150, barokně upraven v 18. stol. V presbytáři unikátně dochované románské fresky z doby stavby. Zeď okolního hřbitova lemována 108 jedinečnými kapličkami z let 1841-1854 s texty faráře Víta Cízy a malbami lidového malíře Fr. Mikuly.

Původně románský kostel, raně goticky rozšířený a přestavěný v pol. 13. st., v 16. st. přistavěna zvonice a severní předsíň. V interiéru got. nástěnné malby a křížová klenba presbytáře, náhrobky ze 16.–17. st. a původní románské kvádříkové zdivo.

Románskogotický kostel v Albrechticích u Sušice vznikl na místě starší stavby kolem roku 1240. Úpravy v poslední třetině 14. stol. a v letech 1778–1779, restaurován r. 1909.

Kostel založen ve 13. stol., současnou podobu získal ve druhé pol. 14. stol., kdy vznikl presbytář, zdi lodi, portály, klenby. V 16. stol. vznikla bohatě zdobená kruchta. Sakristie a vybavení interiéru je z poč. 18. stol. V r. 1727 poškodil kostel požár, věž byla dostavěna až na konci 19. stol.

Raně barokní kostel z let 1754-1758 postaven na základech gotického kostela z 2. poloviny 13. století. Jednolodní kostel na podélném půdorysu, zakončený půlkruhovým presbytářem a v průčelí s hranolovou věží. Před průčelím kostela dva kříže. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Dnešní kostel stojí v místě rotundy stejného zasvěcení z 9. stol. Jako farní a hřbitovní uváděn v 11. a 12. století. V 1. pol. 13. století přestaven na kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm. V roce 1645 švédskými vojsky vypálen. Obnoven 1734, v 30. let. 20. stol. přistavena sakristie.