Výsledky hledání míst

Původně renesanční tvrz později využívaná jako hostinec, dnes zaniká v zástavbě obce. Tvrz nechal vybudovat Tobiáš Prog z Velmic v druhé polovině šestnáctého století.

Pozdně barokní zámeček z 18. stol. je jednopatrová budova s mansardovou střechou a věžičkou. Dnes je uvnitř oploceného areálu psychiatrické nemocnice a slouží jejím potřebám.

Nevelký obdélný přízemní barokní zámek postavili kolem r. 1730 Kocové z Dobrše. Po častém střídání majitelů v 19. a 20. století zámek zkonfiskován a využíván k potřebám JZD. Po roce 1989 předmětem restitucí, rekonstruován a zvýšen o 1. patro.

Zbytky zanikajícího tvrziště snad již ze 13. st. (první zmínka v přídomku r. 1289). V 16. ztrácí rezidenční funkci, tvrz je užívána jako selská usedlost. V 17. století pustne, poslední zmínka r. 1669. Dnes dochovány jen nepatrné terénní zbytky.

Zámek byl tvořen 3 domy ve východní frontě náměstí. R.1817 upraven Gussnary v sídlo. Po r.1857 přestavěn a upraven hr. Rudnickou v klasicistní zámek. Po získání objektu Larisch-Mönnichy r.1886 ztratil sídelní funkci. Koncem 80.let 20.stol. rozebrán.

Nevelký, architektonicky nevýrazný zámek vybudoval po roce 1621 Tomáš Mingoni, který odkoupil ves Bohunice, jež byla zkonfiskována původnímu majiteli Vilémovi z Roupova. Poprvé se ale připomíná až v roce 1684, kdy byly Bohunice postoupeny Petrovi z Mollartu. Dnes je zámek soukromým majetkem.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.

Zaniklý hrad postavený v roce 1408 pány z Holštejna místo nedaleké původní tvrze. Poslední zprávy z roku 1446 kdy jej jeho dosavadní majitel Vok z Holštejna prodal Jindřichu Mirkovi z Chlumu.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází ze zápisu do zemských desek markraběte Jošta roku 1384. Přestože je místo známo, doposud nebylo zkoumáno archeology a nejsou ani známy jeho dějiny.

Tvrziště datované dle nálezů do rozmezí 14.–16. století na ostrůvku uprostřed rybníka za hospodou. Jde o bývalé vodní tvrziště bez písemných zmínek o jeho existenci či majitelích. Ostrůvek je spojen s břehem kovovou lávkou.

Zachovalá zděná rozhledna postavena v letech 1908-1909. Původně měla být o 9 m vyšší. Po opravě r. 1999 znovu zpřístupněna, rekonstruována r. 2014. Volně přístupná.

Původní tvrz v 17. stol. přestavěna na renesanční zámek a v 18 stol. přistavěno barokní křídlo. V renesančním křídle zabudováno torzo pozdněgotické tvrze. V renesančním křídle přes všechna patra otevřené arkády. Na nádvoří barokní kašna z 18. stol.

Volně přístupná ocelodřevěná rozhledna svým názvem připomíná, že vznikla v oblasti významného keltského osídlení a zásluhou propagátorů keltských památek. Blízká obec České Lhotice leží v blízkosti někdejšího keltského oppida a je významnou archeologickou lokalitou.

Soubor plastik Kurta Gebauera z místního červeného, bílého a šedého mramoru v Červeném lomu v Dalejském údolí v Praze.

V lese nedaleko hájovny Na Kokrdech došlo pravděpodobně roku 1620 k vojenskému střetnutí stavovského vojska s císařskou armádou. Dokazují to relikty zemního opevnění dodnes patrné v lese. O bitvě i bojišti máme dosud málo informací.