Výsledky hledání míst

Bývalá budova Justičního soudu v Opavě z let 1887-1888, dnes okresní soud. Budova je kulturní památkou od r. 1958 a navazuje na vazební věznici, která vznikla jako jeho součást.

Zámek přestavěn z původní tvrze někdy kolem r.1770 Karlem Antonínem Perglárem z Perglasu ve tvaru pravidelného čtverce. Stěny zdobeny mezipatrovou a korunní římsou. Stavbu kryje mansardová střecha. Vstup od severu dveřmi uprostřed trojosého průčelí.

Zámek postaven v polovině 16. stol. na místě zpustlé tvrze. Během třicetileté války vypálen. V 2. polovině 18. stol. částečně opraven. Na stavbě pravděpodobně pracovali italští a francoužští mistři.

Naše nejvýznamnější empírová stavební památka. Stavbu zahájil roku 1802 nejvyšší purkrabí českého královskví Jan Rudolf hrabě Chotek. Tympanony zdobeny náročnými reliéfy. Nyní v zámku instalována expozice zemědělského muzea.

Barokní zámek stojí na místě bývalé tvrze z 15. st., Ta byla r. 1627 vypleněna nevolníky. Po opravách 1635 vznikl zámek. 1727-1733 ho dala A. M. Toskánská přestavět v barokním stylu. R. 1847 připadl císaři Ferdinandovi. Dnes v soukromých rukách.

Zbytky gotického hrádku zvaného Starý hrad založeného asi s městečkem v roce 1352. Jeho historie ovšem není jasná. Dochovány příkopy, zbytek hradby a suterén půlválcové věže.

Královský hrad byl založen kolem r. 1260. Přestavován r. 1547 a po požáru r. 1811. Po r. 1750 sloužil jako kasárna a ztratil tím ryzí středověký charakter. Nyní je na hradě knihovna s internetovou kavárnou, obřadní síň a dům s pečovatelskou službou.

Barokní vojenský čtyřkřídlý objekt s částečně dochovanými prostory augustiniánského kláštera a gotického hradebního systému olomouckého předhradí sloužil do 2. poloviny 19. století jako kadetní škola. Dnes je zde Posádkový dům armády, restaurace, divadelní sály a kanceláře.

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Železárny vystavěl v l. 1646–51 F. M. Kratzer ze Schönbergu. Z domků zaměstnanců se postupně vyvinula ves Kadov. V provozu byly až do r. 1874. Výroba se orientovala na užitkové i okrasné předměty. V r. 1783 byla huť druhá v produkci železa na Moravě. Dnes pouze torzo kamenné zdi.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Barokní palác z období kol. roku 1700, vystavěný Karlem Dientzenhoferem podle projektu G. B. Alliprandiho pro vojenského velitele Prahy Helfrýda z Kaisersteinu. V zadní budově se dochovaly renesanční části.

Zámek byl v 18. stol. přestavěn ze zrušené Kajetánské kaple a kláštera Janem Hennetem. Zámek později sloužil jako továrna na vosková plátna, až do požáru roku 1881, a za min. režimu zde byl dům pionýrů a mládeže. Dnes v soukr. vlastnictví a chátrá.