Výsledky hledání míst

Raně barokní kostel, vzniklý roku 1670 zřejmě přestavbou starší kaple nejasného zasvěcení a původu. Dnešní trojlaločný závěr pochází z roku 1717. Obklopen hřbitovem s několika pozoruhodnými náhrobky a kaplí vetknutou do jižní části jeho ohradní zdi.

Kostel postaven v roce 1720. Zásadní přestavba roku 1769. Na západní straně věž. Zařízení kostela z 19. století. Hlavní oltář klasicistní, na něm obraz Nejsvětější Trojice z první pol. 19. století. Po r. 2000 rekonstruována zvonice. U kostela pilíř Nejsv. Trojice a kamenný kříž.

Původně pozdně klasicistní kaple Nejsvětější Trojice byla postavena v centru obce Lhota pod Libčany r. 1900. Na její výbavě se podílela sochařská škola v Hořicích. Nyní má objekt postavení filiálního kostela ve farnosti Libčany a slouží pravidelným nedělním bohoslužbám.

Jednolodní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1610, dnes přestavěn na kanceláře. Dochovány původní stavební prvky

Kostel pochází z roku 1720, upravován v 1. pol. 19. stol. Doklad vývoje vesnické sakrální architektury. Jednoduchý pozdně barokní venkovský bezvěžový kostel. Nad závěrem lodi sanktusník ukončený jehlancem. Kostel památkově chráněn od r. 2005.

Kostel Nejsvětější Trojice s farou byl vybudován zásluhou knížete Antonína Floriána z Liechtensteinu. Stavba byla dokončena v r. 1718 a následně v letech 1768-1770 významně rozšířena ve vrcholně barokním slohu. Naposledy přestavěna v letech 1935 a 1962.

Pozdně gotický kostel byl postaven v l.1613-1615 tehdejším majitelem panství Janem Čejkou z Olbramovic pro místní evangelíky. V r. 1622, byl luteránský kostel zrušen a r. 1627 se stal kostelem hřbitovním. V r. 1735 upraven barokně.

Kostel vystavěn barokně za patronátu Jos. Max. Kinského r. 1735. Zděná, omítnutá jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží v západním průčelí. Věž dvoustupňová s makovicí, lucernou a vysokou špicí. Hlavní oltář soudobý, kazatelna barokní. Kulturní památka od r. 1965.

Kostel přestavěn v l. 1815–16 ze starší zrušené sýpky. Jednolodní orientovaná zděná stavba s odsazeným, segmentově zaobleným presbytářem. Plochostropý interiér lodi přechází vítězným obloukem v rovněž plochostropé kněžiště. Nad průčelím hranolová věž s lucernou a makovicí.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1695-1702 stojí na místě kaple sv. Anny a menšího kostela. Postaven tehdejším majitelem panství Janem Franzem. Přestavěn za Ignáce Deyma ze Stříteže r. 1738. Neorientovaný jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a věží má barokní fasády členěné lizénami.

Původní kamenný kostelík vystavěn na popud rytíře Jana z Valdštejna kolem roku 1304, přestavěn barokně a později v roce 1812 empírově. V té době byla přistavěna věž. V kostele jsou náhrobní kameny Zdeňka a Viléma z Valdštejna. Dva cínové svícny byly odlity z dětských rakví z hrobky Valdštejnů.

Gotický kostelík prvně zmiňovaný k r. 1468 vznikl pravděpodobně v 1. polovině 15. stol. V letech 1564–1575 proběhla renesanční přestavba. V r. 1605 byl u kostela zřízen nový městský hřbitov. V r. 1701 byla přistavěna barokní věž.

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.