Výsledky hledání míst

Zámek vystavěn v roce 1899. V průběhu druhé světové války objekt obsadila německá armáda. V padesátých letech zámek předán místní samosprávě. V devadesátých letech 20. století zámek vrácen restituentovi a ten zahájil rekonstrukci.

Na místě zámečku stály od poč. 17. století dvě selské události. V r. 1725 vystavěn zámek sloužící k odpočinku milevských a strahovských premonstrátů. Dvůr se zámkem je ukázkou venkovského barokního statku. Po roce 1948 v majetku JZD, po r. 1990 v restituci navrácen původním majitelům a opravuje se.

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.

Rozhledna postavena roku 1884 zdejším Krušnohorským spolkem, rozhledna časem chátrala a v roce 1928 se zřítila, obnovena téhož roku už jen jako altán, po válce chátrá a zbývá pouze kamenná podezdívka přikrytá panely. V roce 2009 obnovena.

Vodní tvrz v Jeřeni byla postavena v 1. polovině 14. století a první zmínka pochází z roku 1321. Zanikla po připojení vsi k valečskému panství roku 1585. Do současnosti se zachovaly zbytky kruhového vodního příkopu a pahorek jádra se zbytky dodatečných sklepů z 19. století

Veřejnosti nepřístupný zámek. Tvrz z 14. st. po r. 1665 přestavěna Hildprandty na čtyřkřídlý barokní zámek s arkádovým nádvořím a šestibokou věží. Za Paarů pozdně barokní přestavba v l. 1760-80. Dnešní podoba z opravy po požáru v r. 1886.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.

Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.

Barokní zámek postavený na místě starší tvrze v roce 1711 opatem premonstrátského kláštera Englbertem Hájkem. Vystřídalo se v něm 18 majitelů. V roce 1933 se zámek stal majetkem sester dominikánek, které v něm zřídily domov důchodců.

Vodní tvrz založena vratislavskými biskupy již před r.1284. Tvořena věžovitou stavbou obklopenou příkopem. Přestavba do dnešní dispozice na přelomu 15. a 16. stol. V l. 1738–45 přestavba v zámek. R. 1945 zestátněna a od r.1946 sídlo městského muzea.

Zámek byl postaven na místě původní tvrze, kterou v zámek přestavěl Rudolf Kristián svobodný pán z Wittenu koncem 17.stol. Stavba však byla dokončena až v r. 1733. Poslední úpravy byly provedeny v r. 1989. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Vincent Lamotte v r. 1664 přestavěl renesanční tvrz na jednopatrový barokní zámek. K úpravě došlo v r. 1715, kdy byla přistavěna kaple. Po r. 1810 byl zámek byl pouze udržován, sloužil jen jako hospodářské a administrativní centrum panství.

Zmínka o mimoňských sklepích je již z doby Bohuslava Balbína. Při hloubení sklepů bylo částečně využito i přírodních jeskyň. Od 18. stol. do r. 1919 sloužily jako pivovarské sklepy. Jeskyně jsou nepřístupné. Bývalé jeskyně a sklepy tvoří pěkné zákoutí téměř v centru města.

Jeskyně byla osídlena lidmi již před 15 tis. lety. První jeskyni prozkoumal v l. 1898-1900 učitel Jan Knies, který vytvořil sbírku nálezů z obd. paleolitu. V l. 1923-1948 byl skupinou Josefa Šamalíka objeven zbytek jeskyně. R. 1936 byla jeskyně otevřena veřejnosti. V l. 2007-2009 velká rekonstrukce.

Jeskyni vytvořil talentovaný sochař-samouk Stanislav Rolínek (1902–1931) na objednávku kunštátského starosty Františka Buriana. V jeskyni vytesal postavy sv. Václava, spících rytířů a další. Dominantou byla jeho socha T. G. Masaryka (14 m) z r. 1928, která stávala poblíž, r. 1942 zničena nacisty.