Výsledky hledání míst

Zchátralá gotická tvrz přestavěná na hosp. stavení. Nevelká tvrz snad z 1. poloviny 15. století, r. 1623 zabavena Beztahovským z Říčan. Po připojení k Vrcholovým Janovicím ztrácí rezidenční funkci a až do dnes je využívána jako hospodářská budova.

Valy zaniklé tvrze v zámeckém arboretu. Kdy a kým byla tvrz založena není známo, nevíme ani kdy a jak zanikla. Do dnešních dní zůstal pouze čtverhran valů později využívaný jako jízdárna.

Výrazné a velké tvrziště na skalnatém ostrohu nad Sázavou. A.Sedláček ztotožňoval tuto tvrz s Mrázovou Lhotou, ze 14.století na které vládl vladyka Jan. Archeologický výzkum však doložil život tvrzi ve 2.polovině 13.století. Tvrz zanikla požárem.

Původně starší gotická tvrz pravděpodobně z průběhu 14. století; mladší pozdně gotická tvrz z druhé poloviny 15. století. Upravovaná během 16. století, barokně i později novodobě. I přesto zachován pozdně gotický charakter - zachovány zbytky dvou gotických portálů a renesančních kleneb s lunetami.

K roku 1446 je zmiňován prodej tvrze Bedřicha z Bílovic jistému Janovi z Kostelce. Zda šlo o opevněný dvorec či pevnou tvrz, již nejde nijak dokázat. Tvrziště a rybník se nacházely v severní části obce u domu čp. 12.

Pěkně dochované, okrouhlé tvrziště zvané Žižkův stůl nedaleko osady Bílý Kůň. Písemnými prameny není tvrz doložena, ale uvažuje se, že tvrz nechal vystavět podlažický klášter. Do dnešních dnů se dochovalo okrouhlé, tvrziště obehnané bažinatým příkopem.

První zpráva o tvrzi Kaplířů ze Sulevic, tedy pana Buška, pochází z r. 1397. Tvrz byla obklopena vodním příkopem, hospodářským dvorem, pivovarem a sladovnou. Koncem 16. stol. ji Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámeček. V přestavěné podobě stojí dodnes.

První zmínky o vsi z r. 1406, před r. 1475 patří Bedřichu z Donína. Ve vlastnictví jeho rodu do r. 1611. Tvrz uváděna r. 1563. V roce 1611 ji získávají Martinicové. Poté ztratila funkci panského sídla. Od r. 1801 lázně. Dnes ústav sociální péče.

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku založeného many olomouckých biskupů snad poč. 14. století. Zanikl zřejmě již během 15. století, jako pustý zmiňován až r. 1569.

Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.

Renesanční trojkřídlá tvrz, vzniklá přestavbou staršího objektu, připomínaného 1405. Renesanční přestavba za Hrušků z Března ve 2. pol. 16. stol. Po konfiskaci připojena k Postoloprtům, po devastaci za třicetileté války přestavěna na hospodářský objekt.

Zbytky někdejší tvrze obsahuje objekt ve východní části bývalého vrchnostenského dvora, zřízeného kolem roku 1712 P. I. Bayerem. Tomu dominuje sýpka na protilehlé straně dvora, která je spolu se sousedním kostelem nejvýraznějším objektem obce.

Po tvrzi zůstaly náznaky místa obklopeného ze tří stran úvalem. Poprvé bylo zmíněno r. 1348 jako součást zboží Zubštějna. V 2. pol. 14. st. se po místě píše několik zemanů, po té zřejmě tvrz zanikla.

Terénní pozůstatky tvrze. Postavili ji snad páni z Ronova koncem 14. st., po Bohdalovu se údajně psal Smil z Ronova. Po jeho smrti r. 1405 zřejmě opuštěna. Zřícenina rozebrána v 19. st., dnes najdeme pouze příkop a terénní zbytky budov a hradeb.

Původně renesanční tvrz později využívaná jako hostinec, dnes zaniká v zástavbě obce. Tvrz nechal vybudovat Tobiáš Prog z Velmic v druhé polovině šestnáctého století.