Výsledky hledání míst

Dřevěná lovecká chata – zámeček – vystavěná r. 1910 na úpatí jz. vrcholového hřebene hory Smrk (1276 m) v Beskydách pro olomouckého arcibiskupa Františka Saleského Bauera. Patrová roubená stavba krytá šindelem s osovým vstupním rizalitem.

Unikátní dřevěná stavba hudebního pavilonu postavena v letech 1836–1837. Budova sloužila od prvopočátku jako hudební a divadelní sál. Je dochována v téměř původním stavu. Vstupní zaoblená část je doplněna bílými toskánskými sloupy. Uvnitř se dochoval i jeden ze tří dřevěných lustrů.

Hudební pavilon se nachází v Městském parku. V hudební pavilónku se pořádaly pravidelné koncerty a další kulturní akce. R. 2005 prošel městský park revitalizací. V hudebním pavilónu se dodnes pořádají různé produkce vážné hudby, dechovek i moderní populární hudby.

Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.

Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.

Původně fojtství, později povýšeno na rytířský statek. Do r. 1635 jej vlastnili Wetzingerové. Během třicetileté války zpustl. Po r. 1662 se majitelé střídali. V letech 1686 až 1794 patřil Stillerům. Poté několik majitelů až do r.1945, kdy byl zkonfiskován.

Původní gotická tvrz snad z roku 1447 byla v letech 1697-1704 přestavěna na barokní zámek. Za Czeiků je po polovině 19. stol. přestavěn do současných rozměrů. Po 2. světové válce velmi necitlivě modernizován.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Bývalý objekt správy panství a vrchnostenské kanceláře z roku 1760 nechal v roce 1855 přestavět kardinál Bedřich z Fürstenberka na pohodlný letní zámeček. Dnes nevyužívaný a čeká na rekonstrukci.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.

Nepatrné terénní pozůstatky zeměpanského dvorce, později biskupského hradu ze 13. stol. zaniklého před pol. 15. stol., ležící na mírně vyvýšeném místě u kostela sv. Václava.

Hradiště na ostrohu nad Berounkou nedaleko Kazína. Hradiště nebylo doposud bezpečně datováno, archeologické nálezy dokazují přítomnost lidí v neolitu, eneolitu, době bronzové i v raném středověku. Mohutný šíjový val byl považován za mohylu kněžny Kazi.

Terénní pozůstatky tvrze postavené zřejmě ve 14. století, poprvé zmiňována v roce 1416 při připojení ke Studeněvsi. V polovině 16. století zmiňována jako pustá. V r. 1711 obnoven dvůr na místě původní vsi a tvrze – dnešní statek Martinice.

Lovecký zámek byl postaven v l. 1666-69 Humprechtem J. Černínem z Chudenic (arch. Carlo Lurago). R. 1678 vyhořel, při opravě (1678-81) navýšen o patro a přízemí bylo zesíleno obezděním. V l. 1829 a 1937-38 opravován. R. 1926 připadl za 1. pozemkové reformy městu Sobotce, od r. 1958 je zde muzeum.

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.