Výsledky hledání míst

Pěkně dochované, okrouhlé tvrziště zvané Žižkův stůl nedaleko osady Bílý Kůň. Písemnými prameny není tvrz doložena, ale uvažuje se, že tvrz nechal vystavět podlažický klášter. Do dnešních dnů se dochovalo okrouhlé, tvrziště obehnané bažinatým příkopem.

Dodnes funkční mlýn na řece Klabavě pochází z r. 1868. V restituci vrácen rodině Kepkově, která jej vlastnila od r. 1932. Vyrábí především ovesné vločky, ječné kroupy a další výrobky z obilnin. Vlastní jej Bílý mlýn Kepka s.r.o.

Jednoduchý patrový zámek s mělkým rizalitem v čele bývalého dvora. Vystavěn po r. 1749 za Vavřince z Gilgenheimu jako náhrada za sídlo, které se ocitlo na území Pruska. V l. 1841-1853 majetkem lékaře V. Priessnitze. Po r. 1945 sloužil různým zemědělským organizacím, dnes soukromý majetek.

Válcovitý sloup asi 3,5 m vysoký, kónicky se zužující a shora krytý čtyřhrannou deskou stával až do roku 1925 v místě dnešního domu čp. 217, proto byl rozebrán na tři kusy a zabudován jako patníky silnice. Náhodně nalezen, poté ho vedení města nechalo v roce 2006 vyzvednout a zrekonstruovat.

První zpráva o tvrzi Kaplířů ze Sulevic, tedy pana Buška, pochází z r. 1397. Tvrz byla obklopena vodním příkopem, hospodářským dvorem, pivovarem a sladovnou. Koncem 16. stol. ji Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámeček. V přestavěné podobě stojí dodnes.

První zmínky o vsi z r. 1406, před r. 1475 patří Bedřichu z Donína. Ve vlastnictví jeho rodu do r. 1611. Tvrz uváděna r. 1563. V roce 1611 ji získávají Martinicové. Poté ztratila funkci panského sídla. Od r. 1801 lázně. Dnes ústav sociální péče.

Kolem obce Skřípov na Drahanské vrchovině, se nachází nově zbudované vodní nádrže a biokoridor, které jsou pěknou ukázkou toho, jak by měla být zkulturňována zdejší krajina.

Biskoupecká rozhledna byla zřízena roku 2019 z vyřazené konstrukce Hasičského záchranného sboru. Je vysoká 13 metrů a přístup na ni vede po žebříku s 29 schody. Je volně přístupná od dubna do října.

Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku založeného many olomouckých biskupů snad poč. 14. století. Zanikl zřejmě již během 15. století, jako pustý zmiňován až r. 1569.

Zchátralý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla postavena před r. 1513, po r. 1541 přestavěna renesančně a v 18. stol. ve dvou fázích rozšířena na čtyřkřídlý barokní zámek. Po r. 1945 zámek sloužil obci, dnes je částečně obydlen, zbytek bez využití.

Původní tvrz založena někdy po roce 1621 pravděpodobně Zikmundem Volfem Jankovským z Vlašimě a později přestavěna a nazývána zámkem. Nacházel se v těsném sousedství kostela, a to západně od něj. V současné době po zámku nezbyly žádné stopy, v jeho areálu se nachází rodinný domek se zahradou.

Kamenná rozhledna (19,3 m, 889 m n. m.) byla postavená na místě dřevěné vyhl. věže (1889) Moravskoslezským sudetským horským spolkem v l. 1895-1898. Po 2. sv. válce byla pro veřejnost uzavřena a sloužila jako televizní vysílač. Po opravě v l. 1996-1998 byla r. 1998 znovu otevřena pro veřejnost.

Biskupská mincovna v Kroměříži postavena r. 1665, sloužila olomouckým biskupům. Ti měli po staletí od panovníka privilegium ražby. Ukončení provozu r. 1759. Poté zde byly byty zaměstnanců zámku. Rekonstrukce v 90. l. 20. stol., od r. 1998 zde bylo Muzeum moravského mincovnictví. Dnes veřejnosti nepřístupná.

Biskupská rezidence, původně piaristická kolej založená roku 1761 původně v měšťanském domě, od roku 1769 sídlící v nové budově. Od roku 1785 zde sídlí českobudějovické biskupství.